hyperbobr

Hudební databáze byla znovu spuštěna

2010-09-27T00:15:00.002+02:00

Už vás nebaví číst nudné recenze v časákách? Projíždět nesmyslné hudební debaty na webu? Koukněte se na projekt hudební databáze huddba.cz, který jsem po delší době znovu zprovoznil. Tam můžete svobodně hodnotit a recenzovat alba. Dejte mi třeba vědět jak se vám líbilo poslední album Röyksopp. Když bude recenze dobrá, určitě si vás já, nebo jiný uživatel přidá do oblíbených a vaše reputace člověka s dobrým hudebním vkusem bude stoupat :) Vsadím se, že jste ještě neslyšeli všechna nejlépe hodnocená alba.

Nebo jste snad slyšeli celou diskografii The Beatles? Jste metalisti? To jistě znáte Paranoid od Black Sabbath. Tak co říkáte na nové album Dimmu Borgir? A víte, že vychází nová deska Neila Younga?

Sledujte, hodnoťte a recenzujte na huddba.cz a budete vědět všechno :)

This is the end, beautiful friend

2009-12-21T00:30:00.003+01:00

Rozhodl jsem se tady s tím skoncovat, jelikož mě tu už štve příliš mnoho věcí. Ale pokud seš fanda mých skvěle vypointovaných příspěvků, nebreč - založil jsem si nový hyperbobrův blogísek.

Mgr. Radovan Kaluža

2009-12-04T01:17:00.004+01:00

Po velkém ohlasu článku o JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr.Henryku Laholovi bych své čtenáře rád potěšil dalším exotem a to hodně vypečeným. Nevím jestli je pan Mgr. Kaluža opravdu takový hovado, nebo je to jenom PR, ale jeho blog opravdu stojí za to. Pan Mgr. získal svůj titul "plzeňským stylem". Ale dál už se nebudu rozepisovat, protože za internetové celebrity hovoří činy. Moje nejoblíbenější články:

NORMÁLNÍ VÍKEND MGR. RADOVANA KALUŽI

ROMANTIKA V PRAZE

JAKÉ MI SLUŠÍ VLÁSKY ?

RADOVAN , NELA NAVRÁTILOVÁ A SÁMER ISSA NA ZAKYNTOSU

KRISTÝNA KUDELOVÁ - NEŠŤASTNÁ LÁSKA

A pokud vám náhodou tento exot nestačí, existuje dokonce celá encyklopedie exotů.

Polithika

2009-11-26T00:49:00.005+01:00

%%%% POZOR POLTIKA! CAN DAMAGE YOUR BRAIN! %%%%

Drazí přátelé,
návštěvnost tohoto blogu utěšeně klesá, ale stále se najde 20 userů, kteří jsou schopni toto co se tu děje sledovat. No nevím co jako čekáte že tu uvidíte, zvlášť poté co autor zjistil, že střízlivost není dobrým kamarádem literatury. Ale aby toto blognutí mělo nějaký smysl, rozhodl jsem se dát důležitý prohlášení (nebo jak se to v tý politice říká). To prohlášení teda znamená, že vstupuju do politiky. Konkrétně budu kandidovat za rok do zastupitelstva města Lysá nad Labem. A kdyby mne náhodou nechtěla žádná formace do svých řad, budeme hold muset nějakou založit.

A co to znamená pro Vás? Tak hlavně byste si měli ukládat všechny mé texty a fotky, protože zejtřkem počínaje to začnu všechno promazávat. Co kdybych náhodou musel kandidovat za komunisty. Těm by se asi nelíbilo, že chodím do Starbucks. A kdyby se náhodou ozvala KDU-ČSL, tak se jako nemůžu spojovat se svobodnými matkami. A nedej bože Národní Strana - co by asi kuci árijský řekli na fotky usměvavých etiopských černoušků? Tohle vše musí projít cenzurou a jestli chcete mít co prodávat do Blesku, až se ten magor dostane do vlády, klikněte na pravé tlačítko myši a "uložit jako...".

Vohledně Londýna

2009-11-25T11:56:00.003+01:00

Phone booth
Originally uploaded by hypertornado

Byli jsme tam, všechno jsme viděli a jsme zpátky. Díky Lauře za parádní víkend :-)

Celé album na novém hypertornado flickru

2009-11-14T02:00:00.002+01:00

via @matesola - ten člověk je prostě neskutečně vtipnej :-)

Milý deníčku III.,

2009-11-14T01:36:00.003+01:00

Nevím jestli se za tečkou píše čárka a vůbec jestli se za tečkou píše čárka a kde se vůbec píše čárka a taky jsem zjistil že vůbec nevím kde se píše čárka a vono je to strašně nepříjemný to číst když autor nepoužívá čárky protože to pak může psát jenom dobrej autor co nemusí psát čárky a přesto to je zajímavý a možní to takhle psal Kerouac na nějakou tu plachtu a ty čárky mu tam pak vydavatel a ještě jsem chtěl napsat něco o Hrabalovi ale ten tam ty čárky psal jenom nepsal skoro žádný tečky a to ještě neznamená že když nepoužívám čárky že jsem jako lepší než Hrabal a taky Hrabal nepoužíval tolik a a Hrabal taky chodil sedat do Géčká na prostřední stůl a dal si tam pár piv a pak taky třeba ruma se svým bratrem a já dneska byl v jednom pěkným pajzlu hned za barákem a jednomu místnímu cikánovi jsem pomohl koupit cíga a pak jsme byli na jedné fakt dobré cikánské párty a ten cikán mi slíbil že mi koupí panáka a pak mi ho nekoupil a taky jedeme příští tejden do Londýna a to množné číslo je tam důležité a mnoho věcí je důležitých a taky jsem dneska jel v tramvaji s paní co říkala že kdyby to všechno věděla tak by těma klíčema před dvaceti léty necinkala a včera taky jedna paní říkala že teď je to na Václaváku samej negr a ona ty negry vůbec nemá ráda ale naštěstí ten jeden negr co stál vedle mě poslouchal ipoda a tak jsem se nemusel propadnout do země ale jenom jsem se lehce opotil a takový je prostě svět kterej je plnej je plnej kokotů kravek krav a debilů a já si chci užít švandu a vy tu necháte kázat Landu.

London Calling

2009-11-13T13:58:00.001+01:00

The Clash - London Calling
Uploaded by thegogo.

Až dosloužím, nechci do sběru

2009-11-08T00:08:00.002+01:00

Fascinuje mě jeden lysský soused. Je to dokonalý prototyp Člověka shromažďujícího (homo collectibilis). Něco jako Hanťa v Příliš hlučné samotě, ale ten si svůj byt obkládal alespoň krásnou literaturou. To náš soused u svého baráčku skoro ani neotevře dveře, protože ten je narvaný různýma hnijícíma fošničkama a dalším odpadem vhodným akorát k podpalu.

Nebylo tedy náhodou, že jsem ho dnes potkal na své dobrodružné cestě do sběrného dvora. Ještě než naše auto zastavilo, už se nám hrabal ve vozejku a páčil z něj totálně zničenou dřevěnou židličku. Ostatní věci z vozejku většinou rozebral zbytek kolektivu sběračů, pro které představuje sobotní dopoledne ve sběrném dvoře napjatě očekávaný vrchol týdne. Třeba ta naše probíjející, rozpadající se a tupá sekačka na trávu - to byl určitě jeden z vrcholů dopoledne. Tyhlety lidi nikdy nekupovali na Aukru ani eBay - oni za svou sběratelskou úchylku platí jen tím příšerným puchem ve kterém musej bydlet.

Getting Things unDone

2009-11-04T23:38:00.004+01:00

Poslední dobou, a svým způsobem i celý život, mi vadil problém s organizováním svého času. Prostě asi nejsem jedinej člověk na světě co si věci rád posune, odloží, odloží na neučito, slíbí a neudělá, neslíbí a neudělá... No zkrátka a dobře už mě nebavilo se ve 2 ráno hodinku převalovat v posteli a myslet na to, že zejtra musím poslat tamten mail a pak ještě tamto dodělat, tamtomu zavolat. Vždycky když se toho na mě navalilo hodně, vzal jsem si kus papíru a jednoduše ho popsal vším co chci udělat a taky jsem to většinou do dvou dnů udělal. Je to strašně osvobozující pocit mít všechny úkoly někde uložený, člověk na ně nemusí tolik myslet a rychleji je také všechny udělá.

Asi pře tejdnem jsem narazil na videopodcastu digit na díl o tom jak si uspořádat čas pomocí metody Getting Things Done (GTD). To je v podstatě metoda "napiš si na paírek co budeš dělat", ale trochu ve vylepšeném hávu. Samozřejmě základem úspěchu je napsat si na ten lísteček opravdu všechno a pak ho taky používat a ty úkoly plnit. Rozhodl jsem se že to taky zkusím a protože žiji v 21. století, stáhl jsem si do svého mobila aplikaci s vtipným názvem Remember The Milk a včera odstartoval novou, organizovanější, část svého života - teď už mě nemůžete jen tak pozvat na pivo/kafe, protože to nejdřív musím prokonzultovat se svým mobilem, jestli mi nepřikazuje nějaké důležité životní poslání :-)

Problémy nastaly hned druhý den, tedy dneska, kdy mi můj milý telefén ráno zavrněl a červenou barvou zavrčel "ukliď si ten bordel v pokoji". Naštěstí mě zachránilo "nauč se doprdele na ten zápočťák zítra" a pak taky jedna výstava a pivo ve Fraktálu, takže tu mám ještě větší bordel jak ráno. Kdepak asi udělali soudruzi z NDR (pardon GTD) chybu?

Fakulta kouzelnictví v Plzni

2009-10-23T15:51:00.005+02:00

Pošta pro tebe

2009-10-19T21:59:00.005+02:00

Milí zlatí,
já vím že je podzim a tak, ale přece nemusíte být všichni nasraný, depresivní, nemusíte si holit hlavy, nemusíte vzpomínat na své zemřelé příbuzné, nemusíte se upíjet, nemusíte těhotnět (nebo možná jo), nemusíte hledat smysly života, nemusíte se chtít dát k armádě, nemusíte si kupovat nejdražší chlast, nemusíte vstupovat k městské policii, nemusíte chlastat na nemocná játra, nemusíte se přestávat učit sanskrt, nemusíte odjet do Šanghaje, nemusí vám krvácet hlava, nemusíte nikoho žádat o ruku, nemusíte si nikoho brát, nemusíte psát Michalu Vieweghovi...

Uvědomte si, že ty Vaše problémy jsou úplně v pohodě s tím co čeká třeba tadyty afarské holky na obrázku - tak za rok, za dva si někoho vezmou, za deset let budou mít za sebou tak 3-4 porody, nějaký to znásilnění a když budou mít hodně štěstí, tak se dožijou i padesáti let.

A pokud hledáte smysl života, napovím vám příště metodou jednoho moudrého mistra zen buddhismu, který s sebou stále nosí těžkou dřevěnou hůl. A když se tohoto moudrého guru někdo náhodou zeptá na smysl života, tak tento mistr vezme tu svou těžkou dřevěnou hůl a tazatele silnou ranou praští přes nohy ža padne k zemi.

Toť vše,
Váš rozmazlený a sobecký pošťák Ondra

----------

Upozornění: Osoby v tomto příspěvku jsou čistě nenáhodné. Pokud by se čirou náhodou stalo, že poznáváte osobu, nebo příběh obsažený v příspěvku, tak vězte, že to není čirá náhoda, ale přesně ta osoba kterou myslíte.

Eternal sunshine

2009-10-15T01:00:00.002+02:00

Svět je fakt perfektní, ale může se vám zdát fakt ošklivý pokud třeba jdeš po Miladě Horákové v Praze, mrznete, sněží/prší, musíte u vietnamce koupit večeři a tak. Ale zjistil jsem, že ke spokojenosti člověk nepotřebuje nic víc než ženskou, flašku dobrýho červenýho vína a mít svůj iPod dobře vytuněnej. A pokud jsou všechny tři věci splněný, cejtíš se fakt dobře.

A zde se člověk dostává k otázce autocenzury, protože psát příspěvky na blog by přece člověk neměl dělat v 1:14 ráno, ale to je dost problém, když člověk chodí spát ve 3:00. A to je právě problém, protože tlačítko backspace jsem právě zmáčknul víckrát než všechny ostatní. Hele a já vám říkám, nečtěte to, kupte si Reflex, Týden, Respekt, čtěte Kunderu, Eca, Ouředníka, Haška a vůbec nečtěte tohle. Hele a co vůbec děláte? Určitě teď sedíte v práci a nudíte se, nebo sedíte doma a nudíte se - ale každopádně sedíte a nudíte se, protože nevim proč byste sem jinak chodili. A nemáte třeba hlad? Hele já bych si dal nějaký maso. Třeba párek. Stačí dojít do lednice - že je to blízko? Hele zvedněte se a jděte do lednice, úplně vidím jak vám přetejká různejma dobrůtkama. Zvedněte se, vždyť jste strašně hubenej(ná). Slibte mi to. Už žádná anorexie. Jeden párek a začnu hudnout. Poslední sousto toho nezdravýho hnusu a začnu jíst zdravě. Že jo?

Programátorské vyznání lásky

2009-10-12T17:45:00.002+02:00

Ministerstvo informatiky varuje: Pokud strávíte celý den čuměním do unixové příkazové řádky, asi vám z toho jebne.

Beat jak sviň

2009-10-05T23:53:00.001+02:00

Škola základ smrti, strasti syna vlasti

2009-09-30T00:49:00.002+02:00

Frekvence příspěvků povážlivě klesá - začínám se zpronevěřovat základním marketingovým poučkám o časté aktualizaci blogu. Ztotožňuji se s Nickem Hornbym, který před měsícem pro Reflex řekl, že se nikdy nechtěl stát tím autorem, jenž sofistikovaně píše o tom, že život stojí za hovno (dosti volná citace). Ne, že by se tento blog chtěl poměřovat s autorem Fotbalové horečky, ale přeci jen nějakého toho optimismu je na podzim potřeba.

A když se vám v inboxu hromadí nezodpovězená pošta začínající slovy "prosím zašlete...", tak to zrovna moc príma a optimistický není. No ale když to všechno dobře dopadne, tak bych se mohl se stýpkem na podzim odjet studovat na nějakou evropskou univerzitu a dokonce později získat titul Mgr. et Mgr. (neboli magor na druhou). Má to jednu podstatnou vadu - totiž je potřeba před cestou nejprve získat titul Bc. A jak mnozí mí kolegové již dobře vědí - není to žádná prdel.

Ba

2009-09-23T01:50:00.003+02:00

Baví mě být pesimistický. Baví mě když mi lidi říkaj že sem pesimistický. Baví mě uléhat do svého zasviněného povlečení bez ženy. Baví mě když na hajzlu dojde toaleťák. Baví mě když to tam ten nadějnej útočník tou hlavou konečně dá. Baví mě když po když nepíšu čárku. Baví mě když nepíšu čárku vůbec. Baví mě když potenciálně naseru Hlaváčkovou. Baví mě občas nasrat kohokoliv. Baví mě pár lidem lézt do prdele. Baví mě implementovat funkci com.google.gwt.sample.cat.client.update. Baví mě implementovat. Baví mě všichni na smrt nemocní lidi okolo mě. Baví mě lidi co se ožerou na svá zničená játra. Baví mě lidi co v březnu přijdou na fesťák. Baví mě lidi co pojedou příští rok k moři. Baví mě ženská co na letenským náměstí prodává Nový prostor. Baví mě psát letenský náměstí s malým l. Baví mě že mi za 1/4 roku ježíšek něco přinese. Baví mě když je Martinovi Rakušanovi zase 16 let. Baví mě až někomu z nás bude zase 16 let. Baví mě když nevím jestli po když má fakt bejt ta zatracená čárka. Baví mě když čekám jestli mi nějakej magor okomentuje tanhle příspěvek. Baví mě porušovat pravidlo že už nebudu psát pod vlivem. Baví mě psát pod vlivem. Baví mě nejrychlejší pingl na světě v dejvické nádražce. Baví mě paní co mi dneska říkala že všichni chlapi jsou pěkný kreténi. Baví mě homeless co mi pře tejdnem vyprávěl že Paroubková musí mít doma fakt velkej vibrátor. Baví mě kontrolovat Facebook jestli tam nepřispěl někdo něčím hodným commentu. Baví mě kontrolovat Twitter jestli mi náhodou někdo nedoporučuje si něco přečíst. Baví mě číst aktualne.cz, jestli už Paroubek definitivně nezmagořel. A bavíte mě Vy, mí čtenáři --- a až u poslední věty ukápnete slzičku, hoďte o tom koment, zbalte horolezce a kupte mi ruma.

Etiopie 2009

2009-09-18T23:23:00.009+02:00

O tom jak sme byli v Africe a všelijaká dobrodružství jsme zažívali, všelijaké jídlo požívali a všelijaké lidi poznávali.

1. 8. 2009 Praha - Istanbul - Addis Ababa
Pokud někam cestujete v letadle, trávíte většinou první den v letadle (ano, začíná to velmi napínavě). Nám letadlo vlétlo před Addis do pěkné bouřky a několik desítek minut se chovalo jak nejšílenější atrakce na Matějský, ale když se trup nezlomil ani po dosti tvrdém fláknutí s letadlem o zem (tomu se přistání říkat nedá), byli sme v Africe. První noc sme radši trávili na letišti a zlehka se aklimatizovali na situaci, kdy na vás pořád někdo čumí.

2. 8. 2009 Addis Ababa
Druhej den si člověk většinou říká "kde to sem?" V Etiopii si to budete řikat furt, ale první den je tento pocit velmi intenzivní. Lidi co jsou citliví na hygienu zde vyplácají půl kila desinfekce a ti kteří mají rádi svůj osobní prostor, nebo rádi používaj dotaz "co čumíš", musí zmlátit půlku města. Jako trošičku přeháním, ale když někdo někdo nenavštívil třetího, nebo aspoň dvouapůltého světa, Etiopii bych pro začátek nedoporučoval. Na doporučování obsazujeme Hotel Taitu. Ostatní pokoje nevypadají tak špatně, ale ten můj je suveréně nejhorší v mém životě. V noci mi tam pobíhaj krysy a vany ve společné koupelně jsem se neodvážil ani dotknout.

Addis je ošklivé město. A navíc jsme přijeli v období dešťů, takže pobíháme ve slejváku ulicema a hledáme etnografické muzeum. Lidi ochotně pomáhají, ovšem slovo "etnografický" ve svém slovníku nemají. U "krásného" pomníku bývalých vládnoucích komunistů z Dergu (zasloužili se o pár hladomorů a pár milionů ztracených životů) hrajou kluci fotbal. Náhlý slejvák nás zažene pod betonový převis a jeden fotbalista mě shovává pod igelit. S hrůzou zjišťuju, že se ocitám v jeho příbytku. Je to dost nepříjemné pro člověka ve vybavení z goratexu a foťákem za x tisíc, bavit se se stejně starym klukem, kterému umřeli oba rodiče a jehož majetkem je jenom ten igelit v ruce - za pár dní si však člověk zvykne na ledascos. Potenciálním návštěvníkům etnografického muzea doporučuju, aby si zjistili, jestli jde proud, jinak budou chlápka u vchodu dlouho přemlouvat, aby jim s baterkou ten záchod císaře Haile "Ras Tafari" Sellasieho.

3. 8. 2009 Addis Ababa - Bahir Dar
Vstáváme ve 3 ráno. Oproti většině bílých bohatých západních turistů nepřelítáváme letadly ale všechno cestování si užíváme v autobuse (dost nadnesené označení pro ten dobytčák). A jelikož většina autobusů vyjíždí okolo šesté hodiny, musíte si každý den hezky přispat. Etiopskej autobusák je apokaliptickej zážitek sám o sobě, kor ten v Addis. Tisíce lidí, kteří na sebe neuvěřitelně řvou, tlačí se a strkají se ve snaze urvat dobrýho fleka v busu. Batohy musíte přivázat na střechu v čemž se samozřejmě snaží pomoct několik etiopanů, kteří by za to samozřejmě chtěli prachy - slovo "ne" jsem se v amharštině naučila jako jedno z prvních.

Autobus spíš než prostředek dopravní připomíná prostředek mučící - kdyby mi k tý ocelový tyči přede mnou ještě přivázali ruce řetězem, připadal bych si jak v transportu zajátců 2. světové války. Do Bahir Daru je to z Addis vzdušnou čarou nějakých 400 km, ale cesta v mučícím prostředku trvá dvanáct hodin. Jedeme po silnicích jejichž asfalt pamatuje ještě italskou okupaci a i ty nejlepší části nejsou o moc kvalitnější než cesta do Byšiček.

Stavíme kvůli prasklé pneumatice a sbíhá se k nám hlouček pravých venkovských dětí - trvá jim docela dlouho než jim dojde, že by u bílého člověka měli žebrat o peníze - moc bílých lidí asi neviděli.

Večer se ubytováváme v dobrém hotelu se solidní restaurací. Jsme v oblasti se zvýšeným výskytem malárie a každé dítě ví co na ty malé muší zabijáky zabírá - Malarone, repelent, moskytiéra a hlavně točené pivo St. George.

4. 8. 2009 Bahir Dar

TO BE CONTINUED, MAYBE...

Neba

2009-09-12T00:01:00.002+02:00

Nebaví mě září. Nebaví mě dávat bezdomovcům bůra. Nebaví mě čekat na šestadvacítku. Nebaví mě Praha. Nebaví mě nebýt v Praze. Nebaví mě poslouchat že Paroubek je vůl. Nebaví mě pít pivo. Nebaví mě pít víno. Nebaví mě stahovat si novou hudbu. Nebaví mě vařit si jídlo. Nebaví mě vyměňovat si spodky. Nebaví mě čekat na další léto. Nebaví mě platit za další koncert. Nebaví mě svlékat se před hodně lidma. Nebaví mě krást značky. Nebaví mě poznávat nové lidi. Nebaví mě předstírat že se bavím. Nebaví mě pít vodku. Nebaví mě vidět to hnusný barevný listí. Nebaví mě čekat na noční tramvaj. Nebaví mě čekat. Nebaví mě skripta. Nebaví mě raní vstávání. Nebaví mě moje noční můry. nebaví mě nemoci svých kamarádů. Nebaví mě čekat co mi přinese Ježíšek. Nebaví mě poslouchat Daft Punk. Nebaví mě líbat kluky. Nebaví mě studená sprcha. Nebaví mě hrát tu pitomou hru co mám v mobilu. Nebaví mě v pátek se bavit. Nebaví mě podzim.

K

2009-08-31T00:54:00.002+02:00

Dneska trochu z kulturního soudku, ať nejsem považován za fekálního autora. Po opravdu dlouhé době jsem zavítal do kina a to tenhle víkend hned dvakrát - pokaždé na sázku na jistotu a v obou případech to vyšlo. Takže nejdřív něco o nové tarantinovce (Hanební pancharti) - já si vždycky říkal že ta smrt Hitlera je taková nudná a že kdyby ho třeba někdo rozestřílel v Paříži kulometem do držky, že by to bylo takové příjemnější a fotogeničtější. A pan Tarantino přání na téma "hustá smrt" plní rád a dobře. Takže pokud byste na to náhodou chtěli vzít třeba své starší příbuzné, možná by se jim ty "drobné" historické nesrovnalosti nemuseli líbit, ale naše mladší generace, které je Druhá světová vzdálená stejně jako Třicetiletá si to skalpování, mlácení palicí a střílení dosytosti užije.

Piráty na vlnách moc komentovat nebudu, protože další dílo Richarda Curtise se stejně jako předchozí dostanou na piedestal britské komické tvorby. Chtěl bych vypíchnout jen dvě věci. Nezdá se vám, že postava Kennetha Branagha (ministr) dosti napodobuje Johna Cleese ve scénkách z Monty Pythonů? A koho Vám připomíná zrzavá vousatá postava Philip Seymour Hoffmana, když se na konci filmu vynoří z vody a začne řvát "rokenrol"? Znalci vědí.

A na závěr jedna 17 let stará nahrávka které se nemůžu dneska nabažit.

Impuls fandí panu Cuketkovi

2009-08-29T00:35:00.006+02:00

A já myslel že časy kdy "seriózní média" kradla články s odkazem "internet" už skončila. Z omylu mě vyvedla mikrokauza na oblíbeném blogu pana Cuketky. O co jde? Pan cuketka a dalších pár lidí provozujících foodblogy investují mnoho času a peněz aby vyfotili krásné fotky různých jídel. Rádio Impuls na svých stránkách zveřejňuje recepty a jelikož se mu nechce platit za fotky z fotobank, tak fotky ukradne z cizích blogů a ořeže jim copyright. Po protestech přichází velmi bizarní omluva, která vyzní jako že ten zlej je vlastně ten původní autor protože se chce obohatit na slávě toho úžasnýho rádia. Myslím, že věta "Vzájemná spolupráce je pro nás ostatně jasným přínosem", kterou posílá zloděj okradenému, by měla vejít do učebnic autorského práva.

2009-08-27T14:38:00.000+02:00

Pětice Britů se ubytovala na Malé Straně. A právě odtud vyrazila skupina na zvukovou zkoušku - překvapivě městskou hromadnou dopravou. "Radiohead jeli dvanáctkou na Výstaviště i s kytarami," řekl za české pořadatele koncertu Jiří Sedlák z agentury Charm Music.

http://kultura.idnes.cz/kytarista-radiohead-hral-v-praze-v-tricku-s-logem-ceskeho-rozhlasu-10x-/hudba.asp?c=A090826_213940_hudba_jaz

O hovně

2009-08-26T01:06:00.004+02:00

Hele, je po jedné ráno a to je ten nejlepší čas po jednom měsíci rozvířit vlny mého blogísku. Co se stalo? Hovno! A ne jen jedno. První jsem vyprodukoval ještě v naší koupelně v Lysé nad Labem. Mělo parametry evropského hovna. To jest tmavá barva, homogenní konzistence kulovitého tvaru a dobré tepelné i ergonomické podmínky pro jeho produkci. Druhý produkt měsíce hovna spatřil světlo světa v Bahir Daru u jezera Tana, kde pramení Modrý Nil. Přestože turecký způsob hřiště nedovolil úplně kvalitní výkon, byl to na africké poměry opravdu kvalitní výrobek na nějž byl jeho majitel opravdu pyšný. K dobré atmosféře prospěl i růžový toaletní papír značky Hartmann.

Další africký výkon se už ovšem rodil v problematičtějších podmínkách. Ono taky ve výšce nad 3 500 m se tato záležitost stává lehce ošemetnou. Zvláště je-li hřiště vybaveno pouze dírou. Soutěžící pak nevidí svůj výsledek a musí se spoléhat na své dlouhodobé zkušenosti s průběhem výkonu. Dalším dobrý zápis do tabulky uviděl záchod hotelu v Lalibele. Přes brzkou ranní hodinu to byl výkon za který se evropan nemusí stydět.

Nejdivočejší bylo vystoupení v Asaytě v afarském kraji u Džibuti. Někteří kolegové se zhroutili pod tlakem a své výkony neudržely na uzdě. Já jsem však úspěšně doputoval až ke sladkému finiši v Addis Ababě, kde jsem nejdříve stylem "sed bokem" pokořil zákeřné WC v jedné vyvoněnější kavárničce, abych si vychutnal krásný závěrečný finiš na letišti.

Habešanky, habešani a habešátka

2009-07-29T23:42:00.004+02:00

Stalo se to asi před hodinou. Předtím jsem měl jen lehké příznaky. Stačilo projet pár článků na Wikipedii a na Flickru zadat klíčové slovo "Ethiopia" a pak se to stalo - dostal jsem cestovní horečku! Sakra já se tak těšim na ten šok, až v sobotu o půlnoci vystoupíme v Addis Abbabě a začneme naši cestu po druhé nejstarší křesťanské zemi a jediném africkém státu, jenž nebyl nikdy kolonizován. Koupil jsem si nový objektiv, abych mohl v září znovu všechny nudit prohlížením stovek fotek.

Prostě bude to krása. Bojim se akorát aby mě neznásilnila ta opice na kterou tam svalují vinu za všechny zločiny, ale jinak se to zdá jako celkem bezpečná a krásná země. To potvrdil i jeden týpek, který si k nám včera ve Fraktálu přisednul a nakonec se z něj vyklubal cestovatel, který projel většinu Afriky (jel sám trasu Káhira - Kapské město) a západní Asie (včetně třeba Afghánistánu). Měli bysme od něj mít nějaké kvalitní nelonelyplanet tipy. Pokud to tedy biblická země potomků krále Šalomouna a královny ze Sáby nějak nezkomplikuje, uvidíme se na konci srpna.

Jak se zbavit anket ve Facebooku

2009-07-21T23:09:00.002+02:00

Všichni lidi nadávaj na ankety ve Facebooku, kterejma pár lidí zapleveluje celou obrazovku a Facebook nenabízí žádnou v sobě zabudovanou možnost, jak se jich zbavit (jejich výpisu na hlavní stránce).

Krok 1 - Firefox
Ano pro tento postup musíte mít nainstalován prohlížeč Mozilla Firefox. Pokud ho nemáte, žádný strach - instalaci zvládne každý člověk schopný poslat mail, je to česky a je to rychlé.

Stačí na stránkách http://www.mozilla-europe.org/cs/firefox/ kliknout na ten zelenej čudlík a pak postupovat podle srozumitelných instrukcí.

Krok 2 - Greasemonkey
Takže nejdříve otevřete svůj nově/staře nainstalovaný prohlížeč a pak do něj nainstalujete jedno šikovné rozšíření jménem Greasemonkey. Opět stačí kliknout na zelený knoflík ("+ Add to Firefox") na https://addons.mozilla.org/en-US/firefox/addon/748 a postupovat podle instrukcí. Po skončení to bude chtít prohlížeč vypnout a znovu zapnout. Na dolní liště se vám v pravo objeví ikonka s opičkou.

Krok 3 - Facebook Purity
Zbývá do Greasemonkey hodit skript, kterej odstraní facebookové ankety. Stačí kliknout na další zelený čudlík na http://userscripts.org/scripts/show/44459 a potvrdit instalaci.

Krok 4 - Závěr
Pokud si teď zapnete (samozřejmě ve Firefoxu) Facebook, neměli byste vidět ve výpisu činnosti vašich přátel žádnou anketu. Pokud byste si to náhodou rozmysleli a chtěli třeba vidět jakému pivu je váš kamarád nejvíce podobný, stačí kliknout nahoře v pravém facebookovém sloupečku na "Show". Pokud nechcete Greasemonkey používat, stačí na tu ikonku opičky vpravo dole kliknout, ona zešediví, zamračí se a vypne se.

Trpaslíci v Českém Krumlově

2009-07-21T22:36:00.003+02:00

Vrátil jsem se z jihu, teda z Jižních Čech (jakpak asi maj bejt ta velká/malá písmenka správně). Rodinnej výlet, Budějice, Krumlov, Prachatice (pět hvězdiček), Husinec, Holašovice... desítky krásnejch baráčků, baráků, podloubí, paláců, hradů, zámků, ale pokud chcete získat opravdu esoterický jihočeský zážitek, zaplaťte si v českokrumlovském informačním centru průvodkyni městem. Leccos naznačovala již první zastávka, kde nám naše průvodkyně tvrdila, že 2. světová válka začala v roce 1938. Paní Helena Braunová ale historička není. Vypadá spíš jako typ osoby, která vám ve 3 ráno na Primě věští za pětikilo z karet, nebo koule váš osud. Zjev paní Braunové však neklame - dostali jsme krásný dvouhodinový výklad plný strašidel, trpaslíků a bílých paní. O této havěti však paní Braunová jen nepíše, ona ji opravdu vídá a cítí.

Chvílema jsem si připadal jak na přednášce o aštaru šeranovi a když se mi ta milá paní podívala do očí a začala vyprávět jak jí proklelo jakési strašidlo, protože když o něm psala, tak se jí dvakrát smazala disketa, podíval jsem se na bráchu a oba jsme svůj výbuch smíchu nedokázali udržet. Paní Braunová je také disidentka. Ten odporný minulý režim ji totiž dovolil otisknout pouze jednu povídku a pak měla zákaz činnosti. Pro některé lidi může být cenzura asi jediné řešení.

Rock for People vs. Colours of Ostrava

2009-07-14T22:19:00.005+02:00

Tak jsem zase zpět. Dva týdny jsem poznával zajímavý lidi, hudbu a alkohol v Hradci, Ostravě a na Telčsku. Spousta nových zážitků, bolest břicha a alergie na smažené věci.

Ale popořádku. Nejdřív jsem se vydal s bráchou a jeho kámošema do Hradce na Rock for People. Mnoho lidí mě varovalo, že ten fesťák není úplně for people. A musím jim dát za pravdu - dvakrát mě někdo trefil pivem (oblíbená zábava ožralé omladiny - vem z třetiny nedopitý pivo a vrhni ho do davu - buď pocákáš sto lidí před tebou, nebo se trefíš přesnou ranou do jednoho spoluposluchače). Z celé akce čiší touha nalákat co nejvíc lidí na headlinery a na zbytek se vykašlat. Jaký rozdíl oproti třeba ostravským Colours.

Z nudy jsem zkouknul i koncerty kapel jako Divokej Bill, nebo Chinaski. Kdyby člověk alespoň mohl zahnat odpolední nudu někde v klidu pivního stanu, ale všude bylo přecpáno a hnusný podmírák Gambáče s miliardou bublinek taky nebyl zrovna můj sen o letní pohodě. No ještě že tam měli ty headlinery. Hadouken! to mají sice lehce na jedno brdo ale ten zvuk je originální a když zahráli Song 2 od Blur, bylo festivalové publikum jejich. Arctic Monkeys byly pro mě docela zklamání. Nebyly vůbec komunikativní, v první půlce odehráli všechny písničky co jsem znal, a celkově to bylo docela nudné (teď jsem se na idnes dozvěděl, že jsem je prý nepochopil).

Druhý den jsem si odpoledne zašel na Sunflower Caravan a ty byly fakt dobrý. Album které je se zpěvem prej už tak dobrý není, ale naživo to má šťávu a předělaná Billy Jean byla povedená (každej druhej umělec hrál něco od Michaela Jacksona). Večer pak překvapily Kooks, od kterých jsem znal 3 songy, ale oproti Arctic Monkeys to bylo mnohem zábavnější. Tata Bojs pak hráli tipuji před nejpočetnějším publikem jejich kariéry a přestože jsem je viděl nejmíň dvacetkrát, stálo to opět za to.

Poslední večer odstartoval Gogol Bordello a byl to stejně jako vloni pořádnej nářez. Pokud si chcete důkladně zapařit, neznám lepší kapelu - škoda jen, že nehráli později večer. Přesun s průvodem tisíců lidí na vedlejší pódium a důvod proč jsem do Hradce vlastně jel. Přestože nezahráli mou nejoblíbenější písničku, byli Bloc Party skvělí. První český koncert, staré hity, nový materiál, zpěvák skákající do publika, zpěvák lezoucí po konstrukci, a tak nějak. Pak zas přesun s průvodem tisíců lidí na vedlejší pódium na Placebo, který v Hradci zahajovali své turné. Byl jsem docela unavenej, stáli jsme asi 200 metrů od pódia, ale šlape jim to dobře. Jen jsem musel myslet na rozhovor Briana Molka s Honzou Dědkem v Reflexu, kde rozebírali kdo se kdy vyspal s jakým chlapem. Na Underworld pak ožralé publikum jen čekalo až zazní hitovka z Trainspotingu a když zazněla a festival skončil, byli všichni vyhozeni z areálu. Jako stejně jsem chtěl jít spát, ale kdo si nekoupil zásoby předem měl pak smůlu. Stanové městečko na sebe celou noc originálně ožrale křičelo "hovno!". Moc hezká ukolébavka.

Headlineři nezklamali, ale celkově mi atmosféra hradeckého festivalu nepřirostla k srdci. Drobným nepovedeným detailem je například i proklamovaná kyvadlová doprava zdarma. Ta sice skutečně jezdila, ale 2 autobusy za hodinu pro festival s minimálně 25 tisícovým publikem je docela výsměch. Člověk tak musel zaplatil pár korun za MHD - drobnost, ale naštve.

----------------------

To Colours of Ostrava je jinej kalibr a od loňska je všude vehementně propaguju. Na rozdíl od RFP dotahují v Ostravě právě všechny ty drobnosti a areál v blízkosti ostravského centra je o mnoho příjemnější než vyprahlé a odlehlé hradecké letiště. Taky tam maj ve stanovém městečku pivní stan a jukebox. A že člověk nezná drtivou většinu interpretů? O to příjemnější překvapení získává.

Prní den jsme přijeli zrovna na Tata Bojs s Ahn Triem. Jejich album předělávek se mi moc nelíbilo, ale v živém provedení to byla fakt bomba. Nejvtipnější byla předělávka písničky "Jaro" do anglické verze "Its a spring time".

Další den jsme zašli na besedu s Jiřím X. Doležalem o Zen buddhismu a až na některé dementní dotazy dementních pseudointelektuálů to bylo docela zajímavé - takže odjíždím do Himaláje, kde budu hledat buddhu v sobě a k tomu kouřit hašiš na kila a když se mě někdo zeptá jakej je smysl života, přerazím ho holí přes nohy.

Odpoledním překvapení byli kolumbijští La-33, údajně nejlepší salsa kapela na světě. Trocha piva a Jamie Cullum, člověk který Billy Jean vyklepává hlavou o klavír a nebojí se udělat skvělý jazzový cover hitů od Rihanny. Sympatický pán. Kilometrový přesun na druhou louku na Speed Caravan. Líbil se mi ten název a byla to fakt bomba. DJ mastí beaty a do toho vyhrává alžírský Jimy Hendrix na jakousi speciální kovovou arabskou kytaru. Nádherný zvuk. Hrají třeba Galvanize od Chemical Brothers. Asian Dub Foundation mě moc nebavili - po třetí písni to zní všechno hrozně podobně a jejich drsný namachrovaný projev už taky moc nemusím. V Hradci jsme viděl kus vystoupení Hi-Fi, příjemný originální jazz. Ve dvě ráno a když u toho navíc sedíte je to však spíš ke spánku, takže jsem to po dvou písničkách vzdal. Cestou jsem ještě zaslechl jejich vtipnej cover český hymny.

Další den jsme opět zavítali na Stodolní. Jako nevím jak to tam vypadá v noci, ale v sobotu odpoledne nic moc a žádnej podnik by mě nelákal snad ani večer. Ze svého pragocentristického pohledu musím prohlásit že třeba na Letný jsou minimálně dvě podobný a lepší kalící ulice (navíc při stejných cenách). JXD pak měl debatu, kde se ho účastníci měli ptát na cokoliv - většina dotazů byla samozřejmě na nácky a hulení. Ale sobota byla na Colours hlavně o Jarku Nohavicovi. Ten dokonce vyprodal celý festival a přišla na něj snad polovina Ostravy. Ke svému překvapení jsem znal půlku písniček a koncert utekl jak voda. Jen tomu přídavku, kde vyzýval k bití sparťanů, jsem protestně nezatleskal. Stereo MCs pak zněli dobře, bohužel to bylo zas ve dvě ráno a spánek zvítězil.

Poslední den jsem se chtěl jít podívat odpoledne do kostela na Lenku Dusilovou a Eternal Seekers. Bohužel až na místě jsem se dozvěděl, že koncert byl zrušenej. Jan Budař, který celý festival na hlavním pódiu vtipně dělal uvaděče si i vtipně zazpíval se svým Eliščiným bandem. Jen mám pocit, že zpívat moc neumí. Na Mňágu pak vedle nás stál i David Vávra a vůbec celý koncert byl plný lidí, kteří až skoro se slzou v oku vzpomínali na dobu před dvaceti lety a vrátili se chvilku do mládí - zajímavý koncertní vzorek. Po loňském bouřkou zrušeném koncertu jsem si Prouzu nemohl nechat ujít a opět nezklamala a ukázala, že je to jedna z nejlepších českých kytarovek. Na hlavním pódiu pak rozjel svou show David Byrne. A ta show byla fakt dokonalá. Všechno sladěno do bílé barvy, perfektní choreografie při každé písni a do toho 2 tanečnice a jeden perfektní tanečník. David Byrne má charizma jak prase. David Koller si pak odehrál své hity převážně z období skupiny Lucie. Myslím že s takovýma písničkama by se dal rozhodně udělat lepší koncert a ten zvuk taky nebyl nic moc. Poslední koncert byl z jiného kontinentu z jiného desetiletí a slovy Maceo Parkera se můžu jen zeptat: "What you know about funk?"

Nakonec jsme ještě v pivním stanu belgické kolegy učili základy hry mlžení, jedna lehčí dívka z polska nám při tanci na stole vylila pivo a festivalu byl konec. Takže se sejdem za rok v nějakym dalšim pivnim stanu!

Prázdniny jsou tady

2009-07-03T16:14:00.002+02:00

Udělal jsem zkoušku z Automatů, odeslal do Londýna koncept své bakalářky a můžu se na dva týdny ponořit do festivalově/prázdninové atmosféry - Laco Deczi, Hadouken!, Arctic Monkeys, The Kooks, Gogol Bordello, Placebo, Bloc Party, Underworld, Tata Bojs & Ahn Trio, Asian Dub Foundation, Nohavica, David Byrne, Maceo Parker....... BYEBYE

2009-06-25T01:10:00.001+02:00

Ty vogo - tolik povedených zážitků za jeden den, to asi neusnu :-)

Fotodeníček

2009-06-23T21:44:00.008+02:00

Pražská muzejní noc 2009
Miliarda lidí v ulicích, narvané speciální autobusy a fronty do muzeí, která jsou zdarma otevřená do jedné hodiny - opravdu chvályhodná myšlenka.

Výstava Orbis pictus v Ekotechnickém muzeu. Krásné prostředí bývalé čističky s cihlovými klenutými stropy a zrekonstruovanými stroji. Atmosféra jak z Half Lifu, dunivé zvuky a expozice založena na různých fyzikálních klamech a umělecké invenci. Rozesmáté tváře všech návštěvníků.

Vysoká Škola Umělecko-průmyslová

Moje žrádlo

Pravá chuť Itálie :-)

Vožírák, teda vlastně Votvírák

Za pozornost stála zejména kapela Debill Heads a refrén jejich největší hitovky:
Moje stará vystrč píču
Hasiči jedou!
Jestliže tě nevojedou
Tak tě přejedou!

No comment :-(

2009-06-22T11:22:00.002+02:00

Íránské povolební nepokoje získaly svůj symbol:

Man power

2009-06-20T00:54:00.003+02:00

So many girls around me, so many babytalks around me, so many pregnancytalks around me... Kluci kde sté? Kde jsou ty lidi s kterejma se můžu bavit o fotbale, pivu a hloubce dámských výstřihů?

David Livingstone hadr

2009-06-16T00:11:00.003+02:00

V životě mě jediná kniha dokázala dostat do úplného tranzu. Několik hodin denně jsem nevnímal a byl jsem naprosto pohlcen dějem. Kdo tohle nezažil, nepochopí, ale já jsem fakt nevnímal že na mě někdo mluví. Bylo mi asi deset let a četl jsem knihu Julese Vernea "Pět neděl v balónu" o přeletu Afriky z východu na západ v balónu. Nejhustší bylo, jak jim došlo palivo a voda v tý poušti a úplně na poslední chvíli objevili oázu. Fakt bomba - nedejchal jsem, neslyšel jsem, neviděl jsem, oněměl jsem. Pořád toto chovám jako jeden z největších zážitků svého života a příspěvek k tomu, že mě čtení v mých mladých letech začalo hodně bavit. A nic podobně zničujícího jsem už moc nezažil.

No a v létě jedu do Ethiopie a zrovna před hodinou jsem se tam začal úplně strašně těšit. Uvidím jezero Tana, prameny Bílého Nilu. Prameny Bílého Nilu, prameny Bílého Nilu, prameny Bílého Nilu... já se tak těšim.

PS: Jo a kdyby mi nějaký hnidopich chtěl namítnout, že v té zmiňované knize přes Etiopii vůbec neletěli, tak má sice pravdu, ale taky mi může víte co.

Klarinet

2009-06-13T18:54:00.002+02:00

Kde jsou ty časy kdy jsem nástroj jménem klarinet uchovával v paměti pod složkou "nuda". Kde jsou ty časy kdy jsem se chodil místo na klarinet hodinku flákat do lysského parku. Poslední roky jsem ale zase vzal klarinet na milost alespoň během vánočního přehrávání koled a poslední Vánoce jsem ho vzal na milost úplně. Fakt je to zábava - můžete si zahrát co chcete. Jedinou nevýhodu představují ne vždy pozitivní reakce sousedů a spolubydlících :-)

Takže tady mastím Dvořáka, Mr. Scruffa a Nicola Conteho a chystám se dobýt svou hudbou svět. Takhle nějak to hraju:

PS: Chtělo by to ještě sehnat ten orchestr.

2009-06-12T11:39:00.002+02:00

Oktáva B - čtyři roky poté

2009-06-09T01:12:00.002+02:00

Měli jsme třídní sraz: Spolužačka A chodí s přítelem 2 roky, spolužačka B chodí s přítelem 3 roky, spolužačka C si chce do dvou let pořídit dítě, spolužačka D pije absinth, spolužačka E má hezký výstřih, spolužačka F nemá hezký výstřih, spolužačka G studuje etopedii, spolužačka H nic nestuduje, o spolužačce CH nic nevím, protože nepřišla, spolužačku I jsem viděl po osmi letech, spolužačce J jsem řekl vtip a ona se mu nesmála a spolužačce K jsem teda radši ten vtip neříkal. Spolužák A je se staronovou přítelkyní, otec spolužáka B se spolužáka B v 15 letech ptal, jestli se mu líbím, spolužák C si myslel že nepoznám absinth a zelenou, spolužák D chrstnul spolužákovi E vodku do xichtu, spolužák E se mě ptal jestli má rozbít spolužákovi D držku, spolužák D se pak opil a začal mě a spolužáka C poučovat o chování k ženám, spolužák F nechtěl vstát, ale pak mi po cestě předal peněženku a mobil a chtěl si skočit z lávky do Labe. Prostě povedenej sraz.

-----

Sakra, to mě to všechno sere! Nevíte někdo čirou náhodou jak lze dokázat, že na libovolném metrickém prostoru nabývá každá spojitá funkce z kompaktní podmnožiny do množiny reálných čísel svého globálního maxima a minima?

Hlasuju proti násilí na slunnym dnu

2009-06-04T22:32:00.004+02:00

Zaslechnuto v tramvaji:
"Koupíme ten sklad?"
"Jasně a kolik do toho dáš?"
"No já s Matějem bysme dali 7 táců."
"Jako každej?"
"Ne jako dobromady!"
"To je málo, já můžu dát maximálně 5."
"Ty vole, dyť vyděláváš aspoň 8 každej den, řikal Matěj. Musíš dát aspoň 10 táců."
"Dobře, sme domluvený, koupíme ten sklad za 17 táců."

Že by si topmanažeři v době krize dolouvali své obchody v tramvaji? Ale kdepak. To se jen desetiletí kluci domlouvaj na postupu při hraní jakési počítačové hry. Vidíte ty budoucí kapitalisty, vrahy z Wallstreetu, kteří budou vykořisťovat s doutníkem v koutku úst náš hrdinně pracující lid? Já říkám ne a zítra volím rudou...

Dobře tak kecám. Prostudoval jsem si volební programy, dokonce jsem přežil pár volebních spotů (viděli jste toho potenciálního europoslance co řeční pod vodopádem aby mu nebylo rozumět?) a budu to asi muset hodit ODSce, není zbytí. A zakroužkuju Edvarda Kožušníka - sympatický pán se sympatickými názory.

---

Á propos:
Věděli jste že komunistická lidově-zrůdná prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová prožila velkou část svého života v Plzni blízko náměstí, které ji po roce 1989 přejmenovali na náměstí Milady Horákové? Historik dneska v televizi popisoval jak toto náměstí musela navštívit při každém nákupu a cestě do centra. Fakt tragikomické. Doporučuju podívat se alespoň na jeden díl Procesu H. Dnes například prokurátor hřímal:"Kde ste byli, když nacisté vypalovali Lidice a Ležáky?" Co čert nechtěl, doktorka Horáková byla zrovna na dovolené v Terezínském vězení. Prostě absurdita za absurditou.

Pohádka o slepičích ovulacích

2009-05-29T21:33:00.005+02:00

Tak chtěl jsem něco napsat o tom Paroubkovi, o těch vajíčkách, o tom jestli je to dobře, o tom jestli jsem teda fašista (řekl nový ministr Lásky, pan Pecina), jestli jsem zmanipulované ódéesácké dítě (podle demagogie pana Paroubka), nebo agent ve službách ČSSD (jak naprosto hloupě tvrdí pan Topolánek) nebo co vlastně jsem. Tohle všechno bych mohl rozebírat, ale dost bylo napsáno o vaječné intifádě. A jako obvykle to nejlépe napsal Neff a Čermák.

Nemám skoro co dodat. Byl jsem tam stál jsem vedle chudáků šokovaných sociálně demokratických babiček a dědečků. Nějaký zuřivý mladý socdemák po mě hodil opěradlem od židle. Lítalo hodně vajec, ale daleko nejvíc účastníků nic neházelo, stálo křičelo a jen normálně protestovalo. Srovnávat toto shromážděním s fašismem je pořádně nechutné. Pokud to vezmeme ze sportovního hlediska, vítězný zásah mířil do obličeje topmanažera ČSA, pana Tvrdíka. Pan Rath se dobře vykrejval deštníkem a druhou rukou dával zuřivě pokyn k bitce s vrhači vajec. Škoda že nikdo na jeho zuřivé výzvy nereagoval, mohla to bejt hezká bitka.

Z kulturního hlediska však vrchol přišel již v podobě předskokana, odpudivě vypadajícího muzikálového zpěváka Martina Pošty. Jako první si pro silně nepřátelské publikum připravil song od Robbie Williamse. Když ve strašném provedení s hrůznou angličtinou zpíval, že on "džast vana fíl rýl lóv" a celé to velké publikum se mu začalo hlasitě smát, bylo mi ho opravdu líto. V dalších dvou muzikálových číslech bylo vidět že i pro zpěváka typu "nacpu se všude" to je silné kafe a tak jen pořád ukazoval na zvukaře, aby pustil hudbu víc nahlas.

PS: Ničím jsem nevrhal, neskandoval, nechrastil klíčky, davové šílenství nemám rád, ale v této situaci to prostě trochu u toho srdíčka zahřeje.

ROFL

2009-05-28T00:58:00.002+02:00

Ruda Otepka pod dekou

2009-05-21T22:52:00.003+02:00

"Když se vám daří a jste v pohodě, běžíte za míčem, i když máte pocit, že je ztracený. A pak ho třeba dohoníte. Když jste pod dekou, vzdáte to podvědomě už předem. Nenaběhnete si do prostoru, protože ve vás převládne pocit, že balon stejně nedostanete. A to jsou všechno ty věci, o kterých se říká, že to máte takzvaně v hlavě." Tolik Ruda Otepka, takzvaný špílmachr, ve včerejším Sportu. Taky jsem se tam dozvěděl, že Ruda bere měsíčně zhruba 100 tisíc Kč.

Nechci ale, aby to vypadalo jako závist, já mu to přeju. Fanoušci by však jistě ocenili, kdyby naši milé ligové fotbalové hvězdy tyto převládající pocity neměli a občas popoběhli a trošku se zpotily. Možná by pak Baník získal na jaře víc než pět bodů a fanoušci by hráče nemuseli pokládat za "lemry a flákače". "Samozřejmě že kus viny leží i na nás hráčích", přiznal nakonec Otepka. Já vlastnit fotbalový klub, tak bych ty svý fotbalisty musel každej tejden mlátit řemenem.

Röyksopp - Happy Up Here

2009-05-15T19:02:00.003+02:00

Miluju norský píchavky!

Vědecký bulvár

2009-05-15T00:16:00.005+02:00

Kdo jsou dnešní celebrity? Druhořadí herci, třetiřadí herečky, čtvrtořadí herci a pětiřadí sportovci. Jak by asi svět vypadal kdyby se místo Agátek a člověků různé údy svého těla zvětšujících (disparity styl) objevovali v bulváru opravdu důležité lidé. Například vědci. Pak by určitě titulek Blesku pro tuto středu musel být ve stylu: "Jungmann by se divil! - Mohou počítače překládat? Exkluzivní fotky z místa činu! Franz Och: Chci víc textu!".

V Praze totiž proběhla konference o strojovém překladu, které se zúčastnily opravdu světové kapacity. Jelikož má budoucí bakalářská práce by se měla strojového překladu také týkat, byl jsem se podívat. Kromě jednoho snědeného dortu a koláče jsem také strávil výživné přednášky. Nejzajímavější byl příspěvek Franze Josefa Ocha, který dělá na statistickém překladu pro Google. Zajímavé bylo taky vidět na vlastní oči Phillippa Koehna, autora mnoha článků a software o strojovém překladu. Je to (s nadsázkou) jako potkat na vlastní oči své oblíbené spisovatele. No řekněte nebyl by science bulvár zábavnější?

Slovo týdne: Kakabus.

PS: V pondělí jsem byl v Boeingu a Airbusu, heč :-)

Lhostejnost světem vládne

2009-05-11T21:39:00.003+02:00

Mnoho zážitků za jeden den. Původně jsem chtěl psát o zážitku prvním - exkurze v hangárech ruzyňského letiště byl fakt zážitkem na který se nezapomíná. Během třech hodin jsme se podívali do všech útrob Boeingu i Airbusu. Pro fanouška letectví ráj.

Pak jsem ovšem jel autobusem číslo 119 do Dejvic a do autobusu na jedné zastávce vtrhla dvojice nabušených chlapů a začala tahat ven dalšího chlapa. Ten začal hystericky brečet a prosit o pomoc spolucestující. Většina (včetně mě) však radši dělala jako že nic. Zakřičel jen autobusák, který zařval ať si to jdou vyřídit ven. Celá scéna se odehrávala přímo u mého sedadla. Člověk neví co má dělat, čímž nechci omluvit, že jsem nic neudělal. Oběť se dál zuby nehty držela v autobusu a brečela že když se dostane ven, tak dojde k vraždě. Jeden z dvojice ho docela brutálně chytnul pod krkem, ale pak si to rozmyslel a pěkně nasranej začal řvát na lidi: "Tak už tu 158 zavolejte!" Až po delší době vyšlo najevo že jsou to policisté v civilu a oběť je nějaký zloděj. Jeden z policistů však ztratil mobil během akce a druhý neměl kredit, takže jsem mu aspoň po chvíli půjčil svůj. Za chvíli přijela jakási policejní jednotka chlapů ještě dvakrát víc nabušených, se sluchátky v uších. Ty už se se zlodějem vůbec nepárali, chytli ho pod krkem a vytáhli ven. Konec akce.

Zrovna o situacích kdy někdo potřebuje pomoc a přihlížející jsou lhostejní nedávno psali v Reflexu. Čím víc je přihlížejících, tím víc se snižuje reakční doba pomoci. Nikdo z čumilů nechce převzít zodpovědnost. V tomto případě to naštěstí dopadlo dobře a dotyčný byl opravdu zloděj a zadržen byl patrně po právu. Kdyby to však byla oběť nějakého mafiánského vyřizování účtů, nikdo by ani neceknul. Člověk má vždycky po sledování zpráv sto chutí odsoudit lhostejnost světa, ale sám se pak zachová úplně stejně. Nejhorší je, že se mi podobná věc stala podruhé za krátkou dobu. Nedávno napadl mého kámoše Majkla ožralý nácek a reakční doba byla také dosti dlouhá. Až Vám budou někde dávat přes držku, se mnou hned nepočítejte.

První česká oběť prasečí chřipky

2009-05-06T18:10:00.003+02:00

Doba kdy Vás každé uprdnutí bude stát fleka se blíží - stačí když to uprdnutí natočí váš kolega v práci a kvůli sociálním sítím se z tohoto uprdnutí může stát aféra. Jan Dlabaja si neprdnul, ale zachrochtal, Blesk zrovna neměl co na titulní stranu, tak se rozhodnul, že Dlabajovi zajistí padáka. Dnešní doba je holt tak hyperkorektní, že už ani černoši nemají černou kůži. Dlabajův případ alespoň inspiroval bloggery po celém světě, kteří ho oprávněně označili za první (a jedinou) českou oběť prasečí chřipky.

Mého těla se svinská chřipka zatím nedotkla, mám jen svinskou angínu. Samozřejmě jsem si do vyhledávače hodil slovo "angína" a prodírám se sympatickým seznamem hesel typu "revmatická horečka", "krční mandle", "streptokokus", "zarudnutí hltanu", "zduřelé a překrvené mandle",nebo "hnisavé čepy". Je to ale furt lepší než heslo "zápal plic", které jsem zkoumal před dvěma měsícema. Hlavně že nemám ten AIDS a že se o mě Béba tak stará, i když u rtuťového teploměru, který jsem asi deset let nepoužíval, mi hodně dlouho trvalo než jsem zjistil, jak se sklepává rtuť.

Jinak jsem dneska byl na dobrý přednášce o rekonstrukci uměleckých děl, takže třeba vím, že Mona Líza za sebou neměla původně tak vyblitou krajinu, ale modrý krásný potůček. Předevčírem jsem jel v tramvaji s ženskou, která se ze sympatické kritičky kolon aut s papaláši proměnila v zarytou a zapšklou komunistku, která "já volim komunisty a nestydím se za to" řvala celou cestu ze školy. Prej jsem sobec, tak teď furt přemejšlím, jak to bylo myšleno. V Reflexu psali o výsledku průzkumu ,který říká, že čím víc je ženská (pro chlapi to neplatí) na fotkách z mládí nasraná, tím větší je pravděpodobnost, že se rozvede. Jdu se podívat na Facebook, ale stejně nevim, jestli mám hledat ty usměvavé, nebo zamračené...

Máš zájem?

2009-05-04T00:58:00.003+02:00

věk nezaleži kouřim každi den na masarikovo nadraži všepolikam mam černou bundu boti žlute rifle modri prijt a chtej cigaretu tak se domluvime vse zadarmo

2009-05-01T22:57:00.003+02:00

Paradoxy počátku 21. století

2009-04-26T22:03:00.004+02:00

Víte co je scene?

Víte co je globální oteplování?

Víte co je twitter?

Víte co je biomasa?

A víte vůbec něco?

Jak se zbavit Jakoubkových a Moravů

2009-04-22T23:37:00.003+02:00

Jsme demokratická země. Parlament si volíme demokraticky. Proč tedy rozhodnutí ve sněmovně závisí na tom, jestli se paní Jakoubková dobře nasnídala? Proč v parlamentních lavicích mohli zasednout lidi typu Jan Morava, kteří za sebou krom stranického postupu žádné zkušenosti? Proč v sobě někteří levicoví poslanci po patových volbách objevili pravicovou duši?

Pro odstranění povolebních problémů se mohou přidávat, nebo odebírat křesla ve sněmovně, měnit koeficienty, nebo volební okrsky, ale pokud zde budou tito bezvýznamní lidé, kteří si ve sněmovně léčí své mindráky, na nepředvídatelnosti rozhodnutí se nic nezmění. Dál bude přijetí zákonů záviset na tom, jak se pan Vlastimil "vířivka" Tlustý vyspal. Zde jsou čtyři návrhy na změnu volebního systému, které by mohli přinést změnu k lepšímu:

a) Většinový volební systém je podle mě nejlepší varianta. Každý okrsek získá svého poslance, který skutečně může vyslyšet potřeby svého okrsku (nejen při porcování medvěda). Tento poslanec se pak může rozhodovat více podle svého názoru tak, aby ve svém okrsku byl zvolen i za čtyři roky. Snadno si představit, že nevýrazné a nevyzpytatelné lidi typu Jan Morava by nikde nezvolili a místní tisk by si své potenciální kandidáty důkladněji prolustroval. Myslím, že by pak mohli být zvoleni i nezávislí poslanci, kteří by se mohli stát oživením politiky. Příklady z Velké Británie ukazují, že nevýhodou tohoto systému může být disproporce mezi hlasy pro stranu a stranickými křesly.

b) Líbí se mi také systém, který navrhoval Miloš Zeman. Volební kraje by zůstali stejné, jen by se volilo systémem známým z voleb do obecního zastupitelstva. Volič by buď zvolil jednu stranu, nebo by měl určitý počet hlasů, které by mohl dát kandidátům z více stran. Tím by se snížil význam pořadí na kandidátce strany a procpání se dopředu by tak automaticky nemuselo znamenat úspěch.

c) V další variantě by mohl volební systém zůstat stejný, jen by byl dvoukolový. V prvním kole by se určilo, které strany se dostanou do sněmovny a ve druhém by se rozhodlo o počtu křesel pro již vybrané strany. V prvním kole by tak lidé mohli zvolit stranu, která je jim programově nejblíž a nemuseli by se obávat, že jejich hlas propadne. Neopakovala by se tak situace z voleb v roce 2006, kdy pravicoví voliči dali 2% hlasů pro SNK-ED, které pak de facto rozhodli o povolebním patu.

d) Pokud by ani jedna z výše uvedených změn neproběhla, mělo by se stranám dovolit, aby se vrátily k prvorepublikové praxi, kdy poslanci byli pouhými zvedači rukou na pokyn šéfů stran a zákony spolu dojednávali jen předsedové. Pokud si náhodou poslanec spletl při hlasování pro co má zvednout ruku, měla strana předem připravenou rezignaci i s podpisem poslance.

Procházka po pražskym ghettu, voe

2009-04-17T23:07:00.010+02:00

Poznáte, kdo je vymazlený metrouš v růžovém triku?

Jeseník, Javorník, čundr, velikonoce, 2009...

2009-04-13T23:22:00.010+02:00

Cestu znám a nemněním směr, dojdu k řece plný ryb až tam na sever. Tak řeku plnou ryb jsme nepotkali ale zato hodně lomů, sněhu a pár postaviček z komiksu Alois Nebel. To vše na klasickém jarním velikonočním čundru na Jesenicku a Javornicku - nejzapadlejších oblastech republiky, kde všichni pracující dělají v kamenolomu, kde se z nich potom stávají alkoholici a fanoušci Baníku Ostrava a když nechtěj pracovat v kamenolomu, musej dojíždět, ale do Prahy je to vlakem na 5 hodin, kde půl vesnice skáče 16 metrové stěny do lomu a kde když chcete být starostou, stačí zaplatit důchodcům před volbami autobus na nákup do olomouckého Tesca.

Wachek z Aloise Nebela

Psychovečerní procházka

Česká obdoba Divokého západu - Javorník

Odtud skáče půl vesnice

Trochu toho hipu a hopu

2009-04-09T22:33:00.001+02:00

Milý deníčku II.,

2009-04-04T15:53:00.001+02:00

je jaro, všechno kvete, kytky stromy, je vedro, lidi nadávají na vedro, aby v září mohli zase nadávat na zimu, zejtra zastřelí u Pražského hradu Obamu a já tam nebudu, jsem na papuánské výživě, měl jsem smažené cvrčky a moučné červy v karamelu, bodnul mě první jarní komár, za týden jedu na první jarní čundr, poslouchám jarn eternal seekers, kteří budou na Colours a na RFP budou Arctic Monkeys, Placebo a Bloc Party, mám Lonely Planet Střední Asie, zítra jsou v Chuchli první jarní dostihy, viděl jsem dokument o životě tokijského mladíka, který nepotřebuje holku, protože má počítačovou hru, kde znásilňuje 12 leté mango postavičky a také má mazlící (šmajchlovací) polštář s mango postavičkou s kterým se mazlí v posteli, přijeli sousedi z Ostravy a už jsem od nich dostal první jarní dávku Michala Tučného, sousedi od naproti mění střechu a nenapadlo je nic jiného než v sobotu po svítání shazovat tašky ze střechy a celý tento obrovský, nekonečný vesmír řídí nepatrné mikroorganismy. A vůbec.

Automatická kontrola pravopisu

2009-03-31T18:29:00.003+02:00

Pro toho kdo by chtěl vědět, proč ta automatická oprava ve Wordu funguje tak špatně. Když už to musím sepsat, tak ať si to taky někdo přečte - a pozor, každého potenciálního čtenáře mého blogu z toho budu zkoušet, takže bacha jako :-)

RNDr. Pavel Květoň, Ph.D.

V další přednášce semináře z počítačových aplikací přednášel Pavel Květoň na téma automatické kontroly a opravy chyb v česky psaném textu. Konkrétně pak byly nastíněny principy kontroly české gramatiky v programu Microsoft Word, na jejíž tvorbě se doktor Květoň podílel.
Jak odhalovat chyby

Pokud chceme kontrolovat „správnost“ česky psaného textu, nabízejí se v dva principy. Prvním z nich je kontrola překlepů, takzvaný spell-checker. Toto je v základní variantě jednoduché na naprogramování. Stačí kontrolovat slova ve výchozím textu se slovníkem českých slov a případně nabízet podobná slova, která mohla být původně pisatelem myšlena.

Dalším principem je tedy kontrola gramatiky, kdy je nutno zjistit, jestli je věta správná, nebo špatná. Paralelní úlohou je pak zjistit, kde přesně chyba nastala. První omezení metody kontroly gramatiky nastává již v okamžiku segmentace, tedy rozdělení textu na části. Pokud lidé píší text, často se ve svých větách odkazují na předchozí věty, například pomocí zájmen. Věta pak může být v různých kontextech správná, nebo špatná.

Jako příklad byla uvedena věta „Učitelky šli“. Zde by se mohlo zdát, že ve slově „šli“ má být místo měkkého i ypsilon. Existuje však, sice velice málo pravděpodobná, situace, že před větou byla otázka typu: „Co hledáš?“ Tazatel pak mohl odpovědět, že hledá kšandu své učitelce a tedy po staru šli. Ve větě tedy může být jak tvrdé, tak měkké i a bez kontextu předchozího textu musí každý systém pracující pouze s aktuální větou označit obě verze jako správné.

Jelikož by zjištění kontextu z předchozí věty bylo velmi náročné, používá se v praxi segmentace na věty. Další operací je tokenizace, kdy jsou rozdělena jednotlivá slova a interpunkce ve větě. Jednotlivým slovům jsou pak pomocí značek přiděleny různé významy, které může slovo ve větě mít. Čeština je jazyk, jehož slova mají vysokou ambiguitu. Česká slova tedy mohou mít mnoho různých gramatických významů.

Aby se tyto různé významy daly použít je potřeba mít přesnou databázi co možná nejvíce možných významů všech českých slov. Pro češtinu lze použít Prague dependency treebank (http://ufal.mff.cuni.cz/pdt/). V něm jsou česká slova označena 15-icemi odlišujícími různé gramatické kategorie, jako slovní druh, číslo, nebo pád. Pro každé slovo tak najdeme jeho různé gramatické funkce.

Například slovo „učitelky“ může být přivlastňovací přídavné zájmeno, nebo 1. pád množného čísla podstatného jména ženského rodu od základního tvaru „učitelka“. Průměrně prý na každé české slovo vychází zhruba 4,5 odlišných značek. Máme tedy průměrně 4,5 možností jak slovo správně klasifikovat. Přitom člověk většinou vidí pouze jednu správnou variantu. Ta jde od nesprávných variant odlišit pomocí gramatických pravidel, která by měla být známa každému absolventovi základní školy.

Další pomůckou pro rozlišení správnosti/nesprávnosti věty je sémantická analýza. Zatímco počítačový program můžeme základním gramatickým pravidlům naučit, sémantická analýza je obtížná a v praxi se nepoužívá. Zbývá tedy jen použití gramatických pravidel. Na přednášce byl ukázán příklad pravidla, které říká, že v každé jednoduché větě může být maximálně jedno sloveso. Pokud tedy máme ve větě jedno sloveso a u dalšího slova máme jednu z možností významu slova, význam slovesa, můžeme si tento význam škrtnout (smazat). Problém nastává, když u žádného ze sloves není jisté, že se jedná o sloveso. Pak nevíme u kterého slova škrtnout značku a tohoto pravidla nemůžeme využít. Existují však další pravidla, jejichž cyklickým aplikováním postupně zmenšujeme množinu možných variant. Tato metoda může vést k odlišným výsledkům dle použité poslouposti aplikování pravidel. Důležité je tedy i zoptimalizovat toto pořadí. Procesu vybírání správných tagů se říká morfologická disambiguace.

Pokud nám při tomto procesu zůstane nějaké slovo bez morfologické značky, označí se věta za nesprávnou. V celém tomto procesu je mnoho problémů. Za prvé je potřeba všechna potřebná gramatická pravidla zformulovat. K tomu je zapotřebí zejména práce lingvistů. Úkolem programátorů je vytvořit systém, který by lingvistům umožňoval snadno pravidla formulovat matematickou řečí. Pokud již potřebná pravidla máme, je potřeba zvolit i jejich správné pořadí používání a snažit se co nejúčinněji zabránit deadlocku, tedy uvíznutí, kdy algoritmus neví, jak má větu dále vyhodnotit.

Pokud jsme větu pomocí gramatických pravidel označily za nesprávnou, je potřeba uživateli nabídnout opravu. Například při porušení pravidla o shodě přísudku s podmětem se nabízená oprava nabízí snadno. Problém je, pokud je věta nesprávná z mnoha důvodů. Správnou opravu v tomto případě nedokáže nabídnout ani člověk, natož algoritmus.

Nasazení v praxi – MS WORD
Hlavním výsledkem práce doktora Květoně v této oblasti je kontrola gramatiky v programu Microsoft Word. Ta je v programu přítomna od roku 2003, kdy práce zvítězila ve výběrovém řízení Microsoftu. Autoři jsou lingvisti a programátoři z mnoha ústavů (ÚFAL, ÚTKL, ÚJČ a ÚČNK). Vylepšená verze z roku 2005 obsahuje na 2500 slovosledných variant a 500 gramatických pravidel. Přes zřejmě tvrdou práci však není výsledek příliš dobrý. Recall (procento odhalených chyb) je pouhých 30% (v další verzi prý 50%) a precision (procento správně odhalených chyb) 85%.

Pro Microsoft však byla nejdůležitější statistika FFPP, která udává počet počet špatně indikovaných chyb na stránku. Ta měla hodnotu 0,28, takže uživateli systém odhalil chybu špatně zhruba jednou za 4 stránky. Ke zjišťování podobných statistik je však potřeba chybový korpus, kde by byly věty schválně s chybou a tyto věty by byly ještě označeny typem chyby. Takovýto korpus bohužel neexistuje a každou takovou kontrolu musí dělat lingvista ručně.

Závěr
Přednáška byla opět zajímavá. Jako bakalářskou práci chci vyrobit webovou aplikaci pro pomoc překladatelům a přestože téma bylo poněkud jiné, přesto jsem zjistil mnoho zajímavých poznatků.

V oblasti detekce gramatických chyb asi nejde tolik používta statistické metody a metody „učením se“, jako je tomu na příkladu automatického překladu. Je tedy nutné více spoléhat na práci lingvistů, kteří musí převést náš jazykový cit do řeči procedur. Velkým handikapem oproti lidskému kontrolórovi je absence porozumnění pro obsah, kdy kontrola vyhodnotí jako správnou i náhodnou posloupnost gramaticky správných vět. Kontrola obsahu by však počítače přesunula do oblasti hodnotitelů slohových prací a taková situace v blízké budoucnosti zřejmě nenastane.

Pokrok by mohl být například u gramatického rozboru celých odstavců, kde by se třeba dala určit zájmena a předchůdce, na které ukazují. Otázkou však je, zdali chceme systém akademický, či systém, který by mohli používat miliony uživatelů po celém světě, které by každá nepřesnost a nejasnost odrazovala od použití systému.

Nevýhodou je také práce na tomto tématu pro český jazyk. Doktor Květoň uváděl příklady podobných systémů pro angličtinu, němčinu a maďarštinu, které měly daleko méně pravidel a fungovaly přitom podobně.

Přes veškerou snahu a mnoha objevům, zejména v posledním půlstoletí si spolu počítače a přirozený jazyk stále nerozumí tak, jak bychom chtěli.

2009-03-30T23:55:00.001+02:00

Prej mám napsat, že jsem byl včera na dětském hřišti.

Buty Kapradí

2009-03-29T15:35:00.001+02:00

Je právě půl desky.
Na stanici Kapradí posloucháte zprávy.
Jaroslav Seifert se narodil v posledním století tohoto věku.
To bylo těsně před příchodem umělé hmoty.
Stalo se to okamžik po vzniku kola a vynálezu teleskopu.
Celý tento obrovský, nekonečný vesmír řídí nepatrné mikroorganismy.

Matějská pouť

2009-03-28T23:14:00.004+01:00

Padla vláda a tipuju, že koncem roku nám zde bude vládnout komunisticko-kolotočářská koalice. Abych lépe pronikl do vnímání těchto lidí, zašel jsem v úterý s Laurou na Matějskou pouť.

Když mě nečesky mluvící osoba přivazovala ke stroji s parametry simulátoru pro kosmonauty, snažil jsem se ještě být ještě vtipný. Ale když se sci-fi simulátor odlepoval od země a vzpomněl jsem si na pár let starý případ úmrtí na Matějské, mé sebevědomé alter ego se začalo schovávat.

Ani jsem se nepozvracel, ani neomdlel a své sebevědomí jsem chtěl najít na střelnici. Bohužel ani padesát korun a pět střel nestačilo na sestřelení té prokleté růže. Ohnutá vzduchovka, povětrnostní podmínky - mnoho výmluv proč se netrefit z pár centimetrů. Smějící se občan rómské národnosti mě stejně pěkně nasral.

Aspoň jsme s Laurou dostali cenu útěchy v koupeném štěstíčku - ona získala cetkošperky pro pětiletou holčičku a já přívěsek se zelenofialovou hrochožáboopicí. Inu Matějská pouť je zábava pro celou rodinu.

#17

2009-03-26T20:49:00.002+01:00

Kde ten člověk bere nápady?

2009-03-21T21:44:00.002+01:00

Jan Švankmajer - Byt (1968)

Milý deníčku,

2009-03-19T20:19:00.006+01:00

to byl/je ale krásný týden. Zažil jsem všelijaká dobrodružství, dozvěděl se mnoho pozoruhodných věcí, pojedl několik stravitelných jídel, pil mnoho mnohovoltážních nápojů a byl jsem taky až na Petříně. V neděli jsem zašel se svou spolubydlící a druhou krátkodobou spolubydlící na rozlučkové kafe. Dal jsem si rozlučkového panáka, druhého rozlučkového panáka a nakonec jsem si dal devátého rozlučkového panáka, takže v pondělí ráno na neprocedurálním programování můj mozek opravdu fungoval neprocedurálně.

Odpoledne jsem si zašel na Spartičku, která si krásně pohrála s borcema z jižní Moravy. Kousek vedle nás (díky Lauro) seděli další borci, kteří se celý zápas bavili sloganama o podřezávání rodiny Oty Černého, o chybějícím klitorisu paní Černé, nebo o židovské Slavii. Na závěr ještě dýmovnicemi prokouřili půl stadionu a jako třešinku na dortu poslali 12 letého sparťanského podavače míčů dělobuchem do nemocnice. Děkuji Vám, kuci ultrapravicoví, za krásný zážitek a možná už příští kolo se vám to povede a někoho připravíte o končetinu.

V úterý jsem ve Světozoru shlédl senegalský dokument na fetivalu Jeden svět, který filmařskou kvalitou připomínal školní cvičení žáka ZŠ, ale Senegal je zajímavá zemička, takže se to dalo přežít.

Ve středu jsem podlehl dojmu, že jaro je tu a byl jsem na procházce na Petřín a zpět. Záškodníci z DPHMP opravují lanovku, takže to bylo celé pěšo a navíc tam je všechno zavřený a tak.

Jako náhradník za svou babičku jsem se dostal večer do Divadla na Fidlovačce. Už interiér připomínající tribunu hokejového stadionu mě měl varovat, že kulturní zázrak se dneska nekoná, tedy pokud nejste divačkou Ulic a Ordinací.

Nejsem divadelní odborník, ale spíše programátor, takže mě napadlo, jak by šel přeměnit jeden bakalářský projekt na matfyzu, který má strojově generovat básně podle zadaného tématu a formy. Můj hypotetický program by generoval hry pro Divadlo na Fidlovačce. Princip by byl podobný jako v Shakespearově Komedii omylů, kterou hra "Nerušit, prosím..." dost špatně vykrádá.

Algoritmus na tvorbu divadelní komedie:
1) Vezmi několik postav (deset bude stačit).

2) Každé přiděl nějaké bizardní (komediotvorné) vlastnosti a životopis - senilní čišník, nevěrný ministr, kozatá manželka ministra, nadržená ošetřovatelka seniorů, mrtvola v okně...

3) Zpermutuj informace mezi postavami - když si osoba A myslí, že C a D jsou milenci, musí si osoba B myslet, že C a D jsou sourozenci.

4) Vyber z databáze vtipné hlášky. Tuto databázi je potřeba vytvořit, ale postačí obyčejné sexualní a fekální narážky, popřípadě sprostá slova. Pokud postava řekne například "chtěl jsem ho strčit do výtahu a on se mi postavil", budou všichni slzet smíchy.

5) Pokud je nějaká postava nadbytečná, lze ji přiřadit nějaký opakující se výstup, kter po třetím zopakování začne být vtipný. Například estonsko-italská uklizečka může pořád dokolečka vcházet do pokoje se slovy "já vás přišla vysát vycuckou".

6) Když si nevíš rady, jak postavu odstranit z pódia, použij deux ex machina. Například by mohlo na postavu spadnout okno. Ta omdlí a můžeš ji odložit třeba do skříně.

7) Dílo je hotovo. Stačí angažovat herce z Ulic a Ordinací a ujistit se, že v publiku nesedí nějakej rádobyintelektuál, co za cenu tří lístků do kina zajde dvakrát ročně do divadla a myslí si, že do toho může kecat, když v životě nikdy žádnou divadelní hru nenapsal, neví jaké to je být umělcem, neví jaké to je být kočovníkem, neví nic o životě a neví vůbec nic. A vůbec.

Na závěr pár fotek z minulého pátku (od Jiřího Bittnera) - ještě jednou díky.

Všechny fotky z festivalu Hlučná samota

Nelíbí se Vám nový Facebook?

2009-03-15T13:37:00.003+01:00

Může mi někdo říct co mu vadí na novém facebooku? Proč vzniká tolik hysterických skupin, které odsuzují kompletně všechno? Mě se třeba líbí daleko lepší možnost filtrování "přátel", takže už nebudu muset sledovat "přátele", kteří musí komentovat každou svou cestu na záchod.

PS: Toto je jubilejní 200 zveřejnění výkřik na tomto blogu. Musím ti (si) teda, Hyperbobře, poblahopřát, že jsi to ve zdraví přežil a že většinu příspěvků četlo alespoň o trochu víc lidí, než je psalo (množinově: |čtenáři| >~ |hyperbobr|).

Hlučná samota den poté

2009-03-14T16:18:00.003+01:00

Skončil první ročník Hlučné samoty. Jsem unavenej, nevyspalej, ale na nohou mmě pořád drží zbytky včerejší atmosféry. Myslím že se všechno perfektně podařilo, za což bych chtěl v první řadě poděkovat všem, kteří pomohli tuto akci zorganizovat. Nikdo si z této akce neodnesl ani korunu a přesto byli všichni velmi zapálení. Seznam konkrétních jmen by byl nekonečnej, takže děkuji alepspoň takto anonymně.

Poděkování patří i kapelám, které hrály jen za cesťák a hrály na plné pecky. Myslím že i oni si festival dost užili (už jen kvůli tomu aroma hulení na pódiu). Díky nim přišlo na festival 500 lidí, kteří dohromady vybrali pro 50 000 Kč pro handikapované děti. Myslím že to je úspěch a sám jsem takové číslo nečekal.

Myslím že tato akce si jistě zaslouží zopakování, takže za rok se určitě můžete těšit na pokračování. Doufám že seženeme takové skupiny, které minimálně vyrovnají první ročník a dorazí minimálně stejný počet lidí.

Počítačová analýza lékařských dat

2009-03-12T14:10:00.001+01:00

Mgr. Václav Krajíček

V druhé přednášce ze Semináře z počítačových aplikací přednášel Mgr. Václav Krajíček (KSVI MFF UK) o problematice počítačové analýzy lékařských dat.

Počítače a medicína
Propojení informatiky a medicíny je obecně problematické z mnoha důvodů. Zatímco informatika je exaktní věda, medicína exaktní není. Jádro medicínského výzkumu je vlastně učením se z příkladů, kdy z jedné podobnosti příznaků a usuzujeme na další. Příznaky se dají zjišťovat mnoha způsoby. Na přednášce byl rozebírán zejména případ měření pomocí ionizujícího záření.

Nejstarším takovým zářením je roentgenovo záření, které je samo o sobě nevhodné pro měkké tkáně. Vylepšením použitím roentgenova záření vznikly Počítačové tomografy (CT), které dokáží zobrazit řez tělem. Dalším používaným zářením je záření elektromagnetické, které se využívá při magnetické rezonanci, která lépe zobrazuje měkké tkáně. A nakonec je ještě ultrazvuk, který má sice jen malý dosah a výsledky nejsou tak detailní, ale jelikož na rozdíl od předchozích metod nepoškozuje tkáň, může se používat pro realtimeové pozorování a pro vyšetření těhotných matek.

Samotné měření je spíše fyzikálním procesem. Jeho výsledky jsou však data, často velmi velká. A zde nastupuje informatika, která pomáhá lékařům z dat získat informace. Vstupní data tedy mohou být velká – například jeden řez získaný z CT je velký zhruba 0,5 MB. Když si člověk uvědomí, kolik vznikne při jednom vyšetření řezů a že jedno CT za den vyšetří také nemalé množství pacientů, máme mnoho dat, která navíc musí být archivována mnoho let.

Problémem při zpracování takto získaných dat je už jejich zobrazení. Jde samozřejmě zobrazit každý řez zvlášť a nechat na lékařově zkušenosti a znalosti, aby z posloupnosti řezů něco usoudil. Aby se ale lékařova práce zjednodušila a zlepšila, existuje snaha převádět tyto řezy do 3D podoby.

Příklady využití
Na přednášce byl uváděn příklad použití 3D vizualizace umožňující tzv. „Virtuální kolonoskopii“, která se už v praxi využívá. Klasická kolonoskopie je vyšetření, při kterém se pacientovyi zavede sonda do rekta, která pak zkoumá tlusté střevo a hledá v něm případné nádory/polypy. Toto vyšetření se těší mezi lidmi nepříjemné pověsti. Virtuální podoba kolonoskopie naproti tomu umožňuje vyšetřit tlusté střevo i bez vnitřní sondy. Při použití virtuální kolonoskopie se snižuje riziko infekce i jiného poškození pacienta.

Využívá se snímků z CT, pomocí kterých se sestrojí 3D model tlustého střeva. Je důležité, aby se výsledný 3D výstup dal snadno prohlížet. Lékaři nejsou tolik technicky založení a tudíž je potřeba přizpůsobit prohlížecí program, aby se choval například podobně jako 3D počítačová hra.

Další ukázkou použití informatiky v medicíně byla prezentace práce Mgr. Krajíčka, ve které se zaměřil na měření objemů orgánů v těle člověka pomocí CT snímků těla. Základním problémem je tzv. segmentace. Z každého snímku je potřeba „vystřihnout“ plochu od povídající orgánu. Bylo prezentováno měření objemu ledviny, který když se zmenšuje, může signalizovat například zánět. Je potřeba z každého 2D snímku co nejpřesněji získat právě oblast ledviny.

K tomu se používá zřejmě složitá numerická matematika a deformovatelné modely, kdy se křivka postupně deformuje, až je její tvar podobný tvaru ledviny. Využívají se grafické algoritmy, ale třeba i klasický Dijkstrův pro hledání nejkratší cesty. Pokud je hotová segmentace jednotlivých snímků, lze je spojit do 3D modelu (tzv. registrace), kde lze efektně zobrazit poměrně přesný tvar jednotlivých orgánů a pak i spočítat objem získaného tělesa.

Počítačové analýzy lze využít i u zlomenin kostí. Jednou z nejhorších zlomenin je zlomenina kyčelního kloubu, zejména u starších lidí. Jsou dva přístupy jak zlomeninu léčit. Lze do nohy vložit šroub, ovšem zejména v případě starších lidí trpících vyšším stupněm osteoporózy by šroub na kosti nedržel. Je tedy potřeba použít endoprotézu celého kyčle.

Operace s přidáním nového kyčelního kloubu je samozřejmě mnohem náročnější. Také je dražší a má vyšší rizika. Aby se lékař mohl správně rozhodnout mezi oběma variantami, musí znát hustotu tkáně (tedy kosti). Tu může získat pomocí programu z CT například obratle, kde hustota koreluje s hustotou kyčelní kosti.

Posledním příkladem bylo zjišťování rakoviny prsu. Klasicky se používá rentgen. Pokud jsou ovšem prsa mladší a neobsahují tukové složky, může být segmentace náročná. Lze tedy využít CT snímky prsou a vytvořit jejich model. Zde se používají 3D deformační modely.

Rakovina prsu je velká světová hrozba a každé ženě se doporučuje často prohlídku na mamografu absolvovat. Vzniká tak mnoho snímků, které je třeba analyzovat. To lze ručně (tedy že lékař se podívá na každý snímek), nebo lze využít algoritmů vyhodnocujících tečky (potencionální nádory) na snímcích. Nelze ovšem každou tečku vyhodnotit jako nádor, protože v prsou běžně vzniká mnoho teček jako úložiště vápníku. Je tedy nutno hledat shluky teček (skvrn), které mohou signalizovat rakovinný nádor. Algoritmus se musí statisticky upravit tak, aby zejména chyba druhého druhu**tady by bylo dobré vysvětlit, co tím myslíte byla co nejnižší. V USA už se prý podobná automatická metoda používá. V Česku se stále snímky z mamografu vyhodnocují ručně.

Závěr
Z ukázek je tedy vidět že v medicíně asi ustupuje trend vševědoucího lékaře, ale začne se čím dál více prosazovat lékař/technik, který všechny vymoženosti moderní vědy dokáže využít. Tím nemyslím, že by lékaři ztráceli význam, spíš jen, že bez obsluhy počítačů se při léčbě neobejdou.

Na přednášce bylo ukázáno několik prací lidí z naší fakulty. Bohužel tyto práce často končí v šuplíku. Je totiž zřejmě těžké přikročit k používání těchto prací v praxi. Takový software by zřejmě musel projít složitým byrokratickým a normalizačním procesem, který je finančně i jinak náročný. Toho by se podle mě měla ujmout nějaká externí firma, která by nápad za své peníze uvedla do praxe. Malé napojení firem na univerzity je myslím velkým problémem nejen českých, ale i ostatních evropských univerzit.

Aby se toto alespoň trochu změnilo, vznikl na Katedře počítačové grafiky projekt Medv4D. Jedná se vlastně o framework, který je možno používat pro účely projektů z oblasti medicíny. Doufejme, že tento projekt umožní využití zajímavých výsledků i v praxi.

Na závěr přednášky ještě proběhla menší diskuse na téma, jestli dokážeme počítači nasimulovat, co se děje v lidském těle, či obecně v přírodě. Námitky byly například takové, že lékaři tvrdí, že skutečný tvar orgánů při pitvě neodpovídá získaným 3D modelům. Nebo také, že například známe poměrně detailně, jak vypadá mozek, ovšem o tom, co se v něm děje, nevíme téměř nic. To sice může být pravda, ovšem myslím, že pan Krajíček se na rozdíl od jeho svých kolegů nesnaží simulovat procesy v živém organizmu, jen se je snaží zobrazit a díky tomu může pomocí statistických metod získat informaci, která může někomu třeba zachránit život.

Slumdog millionaire

2009-03-07T20:08:00.002+01:00

Milonář z chatrče je fakt bombovej - a ten soundtrack!

All I wanna do is (BANG BANG BANG BANG!)
And take your money

Taky rádi lijete kyselinu do očí?

2009-03-06T17:59:00.000+01:00

H2SO4, nebo HCl? Elektrické křeslo, nebo provaz? Bičování, nebo rozčtvrcení? Gilotina, nebo injekce?

Evropa se ráda považuje za oblast světa, kde na plné čáře vítězí humanismus. Intelektuální i politické špičky odsuzují popravy v Číně, nebo USA a kritizují islámské právo Šaría. Lid však chce vidět krev. A když ne krev, tak alespoň kyselinou rozleptané oko (tamní diskuse jen na vlastní nebezpečí). Většina lidu je pro zavedení trestu smrti a obnovení právního pořádku systémem "oko za oko, zub za zub".

Když si lid žádá zavedení islámských principů i v našem právním systému, budiž mu vyhověno. Aby přechod k tomu "starému dobrému středověku" nebyl tak brutální, navrhuji změny postupné. Například v bodovém systému, který se ukázal neefektivní, by se dal zavést trest 5-10 ran obuškem. Pirátů silnic by jistě ubylo a zájem o práci policisty by se zvětšil mnohonásobně.

Aby z toho neměli požitek jen policisté, navrhuji také pro blaho pomstychtivých spoluobčanů v každém minimálně okresním městě postavit na náměstí pranýř, kde by se například každou sobotu konala připomínka toho starého dobrého středověku (kameny si prosím přineste s sebou). Náklady téměř nulové a o bohatou zábavu postaráno.

Na další návrhy, jak se vrátit do starých dobrých časů se těším v diskusi.

Hydroinformatika - využití 2D modelů pro problematiku říčních koryt

2009-03-04T18:50:00.003+01:00

Budu sem šoupat svoje referátky z moc zajímavého předmětu na matfyzu. Nevím jestli to někdo přečte, ale když už to musím psát, tak bych byl nerad, kdyby si to přečetl jen vedoucí předmětu.

Úvod
První přednáška Semináře z počítačových aplikací byla na téma využití počítačů a sítí v oblasti hydroinformatiky.

V první části přednášky nejprve doktor Vaněček hovořil o různých problémech, které jdou řešit pomocí hydroinformatiky. Každý si představí využití informatiky například při zajištění dodávek vody, kdy musí být ovládána různá čerpadla a musí se zajistit, aby každý obyvatel, nebo uživatel vodovodní sítě měl k přívodu vody přístup.

Kanály a mapy
Co mě však překvapilo je, že se počítačové systémy začínají pomalu využívat i pro kanalizační síť, kde se pomocí ovládání různých propustí zajišťuje co nejplynulejší odtok vody z kanalizačního systému. To může být důležité při prudkém dešti, kdy je potřeba, aby kanály odváděliy vodu co nejefektivněji. Celý systém je prý napojen i na detektor srážek, takže jde předem předpovídat množství srážkové vody. Celé to souvisí s efektivitou kanalizační sítě, která může být označena za „nejhorší stavbu“. Po 90% času se totiž téměř vůbec nevyužívá, ale když je jí potřeba, kapacita často nestačí. Praha má naštěstí dobrý kanalizační systém, který byl již před více jak 100 lety projektován až pro 1,3 milionu lidí.

Další věcí, kde je hydroinformatika důležitá, jsou různá měření a simulace. Například měření různých znečištění a usazenin, nebo simulace povodní. Zde je důležité data nejenom získat, ale také správně zpracovat, uchovat a publikovat veřejnosti.

Zatímco za dob minulého režimu, byly téměř všechny hydrologické informace státním tajemstvím, dnes je trend opačný. Společnost chce vědět stále více – například jestli jezero, kde se koupou, není příliš znečištěné. Proto je důležité informace správně publikovat, což vodohospodářům nařizuje i zákon a směrnice Evropské unie, které přikazují například sledovat místa s pitnou vodou, nebo nitráty ve vodě.

Problém nastává při publikování. Textová informace v dnešní době moc lidí nepřiláká a v tabulce je oproti mapám obtížné se orientovat. Proto je samozřejmý trend i hydrologické informace publikovat v mapové podobě. To samozřejmě jde například systémem, kdy by si uživatel stáhnul a nainstaloval nějakého klienta a data stahoval z internetu (buď všechna naráz, nebo postupně jen ty části o které má zájem). To však mnohé uživatele odrazuje, protože v dnešní době jsou známa lepší řešení – mapové aplikace běžící přímo ve webovém prohlížeči. Po nástupu AJAX aplikací, kdy již není naprříklad při každém posunutí mapy nutné znovunačíst celou stránku, jsou webové mapy plnohodnotnou náhradou desktopových. Existuje nespočet mapových řešení nabízejících své API pro publikování všemožných informací na mapě. Osobně mám menší zkušenosti s Google Maps a myslím, že pro potřeby publikace podobných informací mohou být téměř ideální.

Zadavatel, kterým je často stát, nebo například Evropská unie, má však většinou vlastní mapový systém, do kterého musí být leckdy obtížné vložit správně informace. Problém nastává právě s mapamai pro Evropskou unii, kde každý členský stát získává data sám a vkládá je do společné mapy EU. To jde buď tak, že se všechny informace z různých členských států pošlou do jednoho místa, kde je někdo vloží do celkové mapy EU, nebo se společná mapa vyrobí skládáním jednotlivých map členských států. Což vzhledem k různým systémům je problém. Musí se tak vést ještě databáze metadat, která uchovává všechny tyto obdlišnosti národních systémů. Je například důležité, aby na sebe na německo/českých hranicích přesně navazovalo zakreslení řeky Labe – to může být dosti obtížná úloha, která by se zřejmě lépe řešila v nějakém centrálním mapovém serveru pro celou EU.

Povodňový model Prahy
V druhé části přednášel inženýr Jiřinec zejména o povodňových, ale i jiných modelech toku řeky. V době, kdy ještě v simulacích v hydrologii nešly využít počítače, používala se simulace fyzická. Ta vzhledem k rozmněrnosti modelu mohla být pouze jednodimenzionální. Jeden z modelů byl například fyzický model Vltavy, na kterém se například testoval čas, za který by po „nepřátelském“ zničení přehrady na vltavské kaskádě dorazila voda do Prahy. Nevýhodou tohoto modelu byla právě jeho jednorozměrnost, takže mohl v každém úseku modelu simulovat jen jeden vektor.

Zlepšené simulace přinesly až 2D modely, které byly umožněny nástupem výpočetní techniky. Pro vytvoření tohoto modelu je zapotřebí nejdříve získat informace o toku řeky. Je potřeba změřit výškau hladiny (která může být i ve stejném úseku různá), hloubkau v jednotlivých částech řeky a také charakter dna, který pak určuje součinitel drsnosti toku vody, tedy asi něco jako tření. K měření se používá speciální člun se sonarem, který dokáže podrobně mapovat dno řeky. Problémy nastávají u břehů, nebo na jezech, kde je nutno hloubku měřit alternativně.

Získaná data je třeba správně uložit do modelu. Ten se tvoří z mapového podkladu, do kterého se vkládají naměřené informace. Podrobnost získaných informací je závislá na jejich pozdějším využití. Při tvorbě modelu Vltavy se například podrobně měrily informace o korytě toku v Praze, ale na jiných úsecích, kde nebyla informace tak důležitá, se měřilo hruběji.

Pokud pomocí modelu chceme simulovat například povodně, případně hledat opatření proti nim, je potřeba, aby nastoupila matematika. Celá simulace je vlastně aplikace matematického modelu, který je tvořen složitými diferenciálními rovnicemi, které určují závislosti mezi tokem a například i sílou větru, nebo součinitelem drsnosti dna.

Matematický model je i přes jehosvou složitost pouze přibližným odhadem. Aby byla simulace co nepřesnější, je potřeba ho zkalibrovat. Kalibrace probíhá podle historických dat. Na konci 19. století byla v Praze velká povodeň, a jelikož podoba pražského nábřeží se od dnešního stavu mnoho nelišila, bylo možno použít historická data o naměřených hladinách z této povodně i pro kalibraci modelu povodní budoucích.

Zajímavé je, že model velkých povodní byl pražskému magistrátu k dispozici již před povodněmi v roce 2002. Ty pak pouze potvrdily jeho správnost.

Krom výšky hladiny se dá také simulovat rychlost toku v různých částech zaplaveného území. Toho se při povodních dá využít například při vyhodnocování nebezpečí průchodu oblastí. Také jde spočítat pomocí výšky hladiny a rychlosti toku nebezpečí statického poškození stavby a pomocí určení povodňových zón zabránit výstavbě domů v těchto nebezpečných lokalitách.

Simulace se pak samozřejmě využívá při vytváření systému protipovodňových bariér. Zde jsem se dozvěděl poměrně překvapivou informaci. Vždy jsem si totiž myslel, že stavbou bariér stoupne hladina vody, která se nebude moci kam rozlít a tedy, že tyto bariéry mohou být kontraproduktivní. Ing. Jiřinec však vysvětlil, že bariérami se zabrání, aby voda tekla například do obydlených oblastí, kde má dno větší součinitel drsnosti a zvyšuje tím hladinu na vyších místech toku. Kvůli tomu byly také v Praze odstraněny některé zahrádkářské kolonie, které mohliy zvyšovat hladinu povodně až o několik centimetrů.

Povodňový model Prahy je v současnosti dlouhý 31 km a je v něm přes jeden milion výpočetních bodů.

Jiné hydroinformatické simulace
Na závěr přednášky ještě inženýr Jiřinec hovořil o využití hydroinformatických modelů při stavbě plavebního kanálu, kde je nutné zajistit, aby loď nikde neuvízla na mělčině a aby vektory rychlostí toku řeky byly ve všech místech pro loď bezpečné. Potom ještě nastínil 3D model jezera, kde se simulovaly pohyby v různých vrstvách jezera a hledala se opatření na minimalizaci kalnosti jezera, které bylo využíváno jako rezervoár pitné vody.

Závěr
Dnešní přednáška byla velmi zajímavá. Překvapilo mne, kolik různých veličin se v této oblasti měří. Bohužel tyto informace nejsou širší veřejnosti příliš známé. Jsou ukryté v hloubi mnoha různých webů a často v nepřívětivé formě. Vytvoření přehledné prezentace těchto výsledků by jistě zvýšilo zájem veřejnosti a ještě třeba i zvýšilo využití informatiky v tomto oboru.

Hlučná samota, koníčci a Hořátev

2009-03-02T19:03:00.002+01:00

Tak už jen 11 dní a v Nymburce začne nejlepší a nejúžasnější fesťák co tam kdy byl. No možná kecám, ale Hlučná samota je rozhodně fesťák s nejpromakanějším PR - pokud tedy mohu srovnávat s lokální konkurencí. Celej víkend jsem objížděl ty největší prdele našeho krásného okresu, takže o zelený plakát s jelenem musel zavadit očima obyvatel každé periferie. Byl to krásný zážitek, projíždět si ty opuštěné silničky a vesničky.

Občas přeběhla přes cestu nostalgie - třeba v Hořátvi jsem vzpomněl na svůj koňský tábor, kde jsme byli s Váňou v podstatě jediní kluci. Bohužel jsem to ve svých 13/14 letech nedokázal pořádně využít, takže hru na svlékanou jsem ukončil u spodního prádla. A těch dopisů s adresama, co jsem dostal při odjezdu - škoda, že moje kariéra Cassanovy tím v podstatě skončila.

Ale nebudu zde rozebírat lehce pedofilní historky, když téma plakátování je mnohem zajímavější. Třeba nechápu lidi co rozvezou po celém okrese černobílé, fixou dopsané plakáty, kterých si člověk nevšimne ani z metru. Když ale vidím, jaké tyto plakáty nabízí, je možná lepší, že je nikdo nevidí. To naše cedule na každé příjezdové cestě do Nymburka přehlédnout nejdou a je trochu s podivem, že si ještě nikdo nevšimnul, že jsou umístěny jaksi pololegálně. Hrabal by si prý nepřál, aby se festival jmenoval "Hlučná samota", takže jsem rád že nás město podporuje alespoň takhle nepřímo :-)

PS: Teď koukám, že už jsme na hlavní stránce radio1.cz, hustý.

Hůs the best?

2009-02-27T22:53:00.004+01:00

Chci jet v létě zas na nějakej fesťák. Po loňských skvělých zkušenostech s Colours of Ostrava jsem letos očekával snadnou volbu, ale úvodní lineup ostatních festivalů mě lehce nahlodal. Takže kdo se mnou pojede na festival? A na kterej?

A) Planet Festival 2009
5. - 6. 6. 2009
cena (do konce března): 690 Kč + poplatky
Peter Bjorn and John
Orbital
Klaxons
Transglobal Underground
White lies

B) Rock for people
4. - 6. 7. 2009
cena (do konce března): 1050 Kč
Gogol Bordello
Bloc Party !!!!!
Placebo

C) Colours
9. - 12. 7. 2009
cena (do konce března): 760 Kč
Z potvrzených "hvězd" neznám nikoho, ale jestli to bude alespoň přibližně jako vloni, tak se mají návštěvníci na co těšit.

Takže kdo se kam chystá a vezmě mě s sebou? Jsem hodnej, vystojím za Vás (možná někdy) frontu na pivo, po pár dnech beze sprchy lehce zapáchám, ale je se mnou sranda, chcete mě?

Mozek v pytli

2009-02-22T00:42:00.003+01:00

Bylo jednou jedno oddělení patologie, kde byla jedna žena, kterou terorizoval manžel výhružkama o sebevraždě. Manželka mu řekla, že až si bude prostřelovat hlavu, aby si dal aspoň igelit na hlavu. Inu co se nestalo - jednoho dne přišla na oddělení patologie mrtvola s pytlem na hlavě...

Moc dlouho jsem neviděl svou sestřenku, která chodí s přítelem patologem. A zjistil jsem, že patologie je skvělé místo pro začínajícího scénáristu - minimálně když se chystáte psát scénáře Quentinu Tarantinovi.

DD

2009-02-17T00:17:00.002+01:00

Můžete si koupit televizi s rozlišením HD a úhlopříčkou přes celou stěnu, zvukový systém Dolby Digital, který když moc ohulíte, praskne vám guma u tepláků, můžete si na blu-ray koupit všechny filmy Stanley Kubricka a stejně nebudete mít stejný zážitek jako já dnes.

Dneska totiž hrál Ivan Trojan, David Novotný a Klára Issová jen pro mně. Viděl jsem Issový kalhotky, cítil jsem její parfém a když se Ivan Trojan předkláněl, skoro jsme se dotýkali hlavama. Tohle všechno je kouzlo miniaturního Dejvického divadla, kde když sedíte v první řadě přesně uprostřed, stejně jako já, máte zážitek z nadpozemských.

Tak a tady to mělo samozřejmě pokračovat, ale jelikož mě jistí lidé opruzují například s nabídkou "co kdybysme udělali nějakej industriál", nebo "co kdybysme si pustili film", tak musím končit. Mějte se - a buďte blond.

Matfyzácké vtipy

2009-02-14T17:01:00.003+01:00

Procházím si tak matfyzáckou wiki a koukám na odkaz s matfyzáckejma vtipama, tak sem nějaký oblíbený taky hodim - i když některý jsou už dost ohraný.

Květnová noc, matfyzák s matfyzačkou v parku na lavičce.
Miláčku, myslíš na to co já?
Myslím...
A kolik ti to vyšlo?

Proč nemají matfyzáci jarní prázdniny?
Protože by za tu dobu vystudovali VŠE.

Jak jezdí normální člověk výtahem do třináctého patra?
No přece zmáčkne 13.
A jak jezdí do třináctky informatik?
Zmáčkne 1, pak 3 a zuřivě hledá enter.

Jdou tři holky:
První je ošklivá, druhá je hnusná a třetí je taky z Matfyzu.

Jak informatik neudělal přijímačky na VŠE.
Přijde matfyzák informatik na přjímačky na VŠE, otázky zní:
- Kolik je 5 + 3?
- 8, okamžitě odpoví.
- Správně. Dejme si něco těžšího. Kolik je 9 + 7?
- 16, opět okamžitě odpoví.
- Skvěle, a teď nejtěžší příklad. Kolik je 2 - 3?
- 255.

Matematikové potřebují k práci jen tužky, papíry a odpadkové koše. Filozofům potřebují ještě méně - těm stačí tužky a papíry.

Přijde matfyzák do fotolabu: „Potřeboval bych vyvolat fotky.“
Prodavač: „9 na 13?“
„2541865828329 - Proč?“

pár interních

nemám rád faktoriál.
nemám faktoriál rád.
rád nemám faktoriál.
rád faktoriál nemám.
faktoriál nemám rád.
faktoriál rád nemám.

Víte proč pařez není strom?
Protože má kružnice.

Zvolme epsilon záporné…

Přijde do hospody nekonečně mnoho matematiků a začnou si u hostinského postupně objednávat. První si dá pivo, druhý půl piva, třetí čtvrt piva atd. Hostinský povídá: "Vy jste ale pitomci," a přinese jim dvě piva.

Konečně taky ňáká kultůra

2009-02-13T13:41:00.004+01:00

Festival Hlučná samota

2009-02-13T12:13:00.000+01:00

"Brát si někoho v zamilovanosti je pošetilé a nebezpečné. Takovému kroku se často mylně říká sňatek z lásky, ale ve skutečnosti je to téměř nesvéprávný akt."

-vtipnej rozhovor (ano čtu ONA Dnes)

Valčík s Bašírem

2009-02-11T17:31:00.004+01:00

Dneska se mi zdál hustej sen. Byl jsem s Radkem někde v Africe a bojovali jsme tam v jakési armádě a stříleli nějaký černochy. Nějak se tam ocitl i Švambor a Martin, kterého zastřelil nějakej důstojník, protože ho Martin poslal do prdele.

Z neznámého důvodu se mi vrací noční můry. Noc předtím jsem byl na pohřbu mé kamarádky, která dostala infarkt, protože zjistila že její otec krade. Když jsem se podíval do rakve, viděl jsem jenom zohavenou mrtvolu.

Proč mi ve snu umřela kamarádka jsem nezjistil, ale o válce se mi zdá vždy, když vidím nějaký film o válce. Tedy oni jsou filmy o válce a filmy o válce. Jedny vám ukazujou ty hrdinské činy a ty druhý se Vám snaží říct "válka je zlo". Je ale jenom málo filmu, který to poselství dokážou sdělit nějak objevně, jinak než tisíc filmů před tím. Film Valčík s Bašírem, na kterym jsem byl včera s Radkem v Oku, určitě objevné filmařské postupy nepostrádá. Komiksová podoba ztvárnění dává filmařům neomezené možnosti, které dokážou nudný formát dokumentu přetavit v uchvacující zážitek. Na rozdíl od podobně zpracované Persepole není animace černobílá, ale plná depresivních odstínů barev.

O libanonské válce v roce 1982 vím jen velice málo a samotný pan Bašír mi neříká vůbec nic, ale i to stačilo k noční můry nahánějícímu zážitku. Po celou dobu se ve filmu mluví o jakémsi masakru palestinců, což člověku neznalému historie nic neříká, ale když režisér během "prohlídky" místa masakru přepne z komiksového pohledu na reálné záběry člověkem projede nemilosrdná vlna děsu. Jediný film, který mě podobně zděsil byla Coppolova Apokalypsa, ale otočme list a příště bych prosil nějakou komedii.

Šibík bledne závistí

2009-02-09T13:37:00.003+01:00

Nedá mi to a upozorním Vás na jednu skvělou výstavu. Jmenuje se to "Stavitel 2009 / Regiony České republiky 2009". Co dělá pozvánka na výstavu o cihlách na blogu pro těžké intelektuály? Inu, osud tomu chtěl, že v prvním patře haly B v rohu, který na jiných výstavách zaplňuje koutek pro posazení seniorů, vystavuje mladý perspektivní umělec, který umí s fotoaparátem hotové zázraky.

Nebudu Vás napínat - jsem to já. Moji všeobecně skrytou kompozici fotek znázorňující souboj árijského (íránského) lidu s každodenním osudem si můžete do Lysé nad Labem přijet prohlédnout od 13. do 15. února. Pak to bude snad někdy taky viset U strejčka v Nymburce, pak v jakési kavárně v Praze a pokud si počkáte do září, tak to uvidíte v Carolinu na výstavě World Press Photo 2009, kde jsem skončil třetí v kategorii "Nejhorší kompozice - série".

Yeah Yeah Yeahs - Pin

2009-02-08T22:16:00.001+01:00

Tadyto mi hučí v hlavě už dva tejdny:

things are feeling thin
well i know i know
lost my seat again
well i'll go i'll go
pushin in the pin
well i know i know
we're gonna go back in
we're gonna go go go!

bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam
duhduh, duhduh, duhduh, duhduh
bam, bam, bam, bam, bam, bam ,bam ,bam, bam
duhduh, duhduh, duhduh, duhduh
bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam
duhduh, duhduh, duhduh, duhduh
bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam, bam

i like to sleep with him
pushin in the pin
i like to sleep with him
well i know i know
we're gonna go back in
we're gonna go go go
we're gonna go back in
we're gonna go go go

Palestinské paradoxy

2009-02-02T14:28:00.003+01:00

Narazil jsem na pěkný článek Jefima Fištejna o zajímavých paradoxech Palestiny.

"Západní média jsou doslova posedlá blízkovýchodním konfliktem, přičemž si nevšímají, že zatímco ve všech válkách od založení Izraele zahynulo „pouze“ 62 tisíc lidí (40 tisíc Arabů a 22 tisíc Židů), za stejnou dobu zhruba jedenáct milionů muslimů nalezlo smrt od svých soukmenovců."

"Obyvatelé Gazy mohou plodit potomků nepočítaně jen proto, že se o ně vůbec nemusejí starat. Za jejich obživu, ošacení, očkování a vzdělávání odpovídá Úřad Organizace spojených národů pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Na rozdíl od všech ostatních agentur starajících se o uprchlíky, UNRWA za ně automaticky pokládá všechny Palestince. Včetně těch v Gaze, kteří tam žijí od nepaměti, a také všechny jejich potomky. Na USA připadá 31 procent finančních prostředků UNRWA, na Evropskou unii 50 a na jiné země dvanáct procent. Muslimské zdroje poskytují pouze sedm procent."

And you'll see why 1984 won't be like "1984".

2009-01-25T12:05:00.003+01:00

Nakrátko se probudím ze své hybernace, abych připomenul jedno velké IT výročí, které si teda Bill Gates připomíná asi nerad.

Revoluční reklama:

Revoluční produkt (první grafický displej a první dokonalá předváděčka Stevea Jobse)

2009-01-15T23:58:00.002+01:00

Omlouvám se za svou neaktivitu. Další vyblitý příspěvek bude teprv, až udělám zkoušku z Logiky, Statistiky, Programování ve Windows I., C# a .NET, Algoritmy a datové struktury I., Organizace a zpracování dat I., Ekologie, PR a Účetnictví. Tedy někdy u konce světa.

Nikdy v životě

2009-01-10T21:53:00.002+01:00

Sestavování seznamů patří k mé oblíbené činnosti, zvlášť když jsem si dal předsevzetí strávit večer studiem - bohužel následky včerejší noci se neblaze projevily na mé morálce. Inspirován seznamem Petra Koubského a Martina Malého vám představuju svůj seznam věcí, co jsem nikdy nedělal. Rozhodně to ale není seznam toho, co bych dělat ještě chtěl. Takže:

Evropské země, v nichž jsem nikdy nebyl (nepočítám tranzitní průjezd): Portugalsko, Irsko, Belgie, všechny severské státy, pobaltské státy, Bělorusko, Polsko, Ukrajina, Moldávie, Kosovo, Albánie, Makedonie, Bosna a Herzegovina, Maďarsko, Slovinsko a všechny ty pidistáty typu Andorra.

Větší města u nás, ve kterých jsem nebyl (průjezd se nepočítá): Plzeň, Teplice, Ústí, Děčín, Jihlava, Opava...

Důležitá evropská města, v nichž jsem nikdy nebyl: třeba Lisabon, Madrid, Řím, Stockholm, Krakov, Kyjev...

Nikdy jsem nebyl v Austrálii, Jižní americe, Indii, Číně, Japonsku...

Nikdy jsem se nemiloval s ženou jiné barvy pleti.

Nikdy jsem nevlastnil zbraň (vzduchovka je diskutabilní).

Nikdy jsem nečetl žádný z klasických románů 19. století, nečetl jsem Jiráska, Vančuru, Havla (ani divadlo), Seiferta, Kohouta...

Nikdy jsem neměl doopravdy hlad.

Nikdy jsem nezažil nic, co by se dalo označit za nadpřirozený jev, zázrak nebo esoterickou zkušenost.

Nikdy jsem nejedl ústřice.

Nikdy jsem vědomě neriskoval život.

Nikdy v životě jsem nepracoval na sálovém počítači.

Nikdy v životě jsem neskočil padákem, ani nezkusil bungeejumping.

Nikdy v životě jsem nevyprovokoval rvačku.

Nikdy v životě jsem neznal z hlavy cenu chleba.

Nikdy jsem neřídil motorku, vlak, tramvaj, autobus, letadlo, trolejbus ani traktor.

a teď nějaký vlastní:
Nikdy jsem nebyl úplně sám v kině.

Nikdy jsem neviděl žádný film od Bergmanna.

Nikdy v životě mi nikdo neukradl peněženku, ani mobil.

Nikdy jsem nikomu nezachránil život.

Nikdy jsem nepoužil pračku, nebo žehličku.

Nikdy jsem neviděl porod ani smrt.

Nikdy jsem nedal nikomu pěstí.

Nikdy jsem nebyl zastaven policajtem, když jsem řídil.

Nikdy jsem nepostavil dům, nevysadil strom, ani nepočal syna (snad).

Nikdy jsem nedohrál do konce žádnou "velkou" počítačovou hru.

Nikdy jsem naživo neviděl baseball, rugby, ligové utkání na Old Trafford (zápas na OT jsem viděl, Man United jsem naživo taky viděl, dokonce i Premier league - chybí jen poslední kombinace).

Nikdy jsem nebyl víc jak 24 hodin úplně o samotě.

Nikdy jsem nejedl v restauraci s Michelinskou hvězdou.

Nikdy jsem po alkoholu neměl "totální dlouhý okno".

A na závěr: Nikdy jsem neumřel.

Escuela

2009-01-06T14:21:00.002+01:00

QoS, LLU, LAN, WAN, NAN, CAN, MAN, VAN, VPN, VLAN, P2P, PDU, ISO, OSI, OSA, OSIA, RM ISO/OSI, MAC, LLC, TCP, IP, xDSL, PCM, APCM, DSSS, CRC, CSMA, RIP, OSPF, IGP, EGP, RTP, RTCP, ASN, FTP, HTTP, SMTP, MIME, NC, DNS, ASP...

Tipnete si na jaký předtermín jdu v pátek? Docela to souvisí s tím, že tyto stránky vůbec čtete. Váš klik na odkaz totiž způsobil, že váš prohlížeč pomocí protokolu TCP/IP odeslal požadavek na DNS, který by zjistil IP serveru. Tento požadavek mohl cestovat přes vaši LAN, MAN, nebo třeba přes ADSL, pokud máte takové připojení. QoS protokolu TCP zajistí, že váš HTTP požadavek bude vyplněn a vy se z DNS dozvíte IP adresu serveru, který vám váš HTTP požadavek pošle v HTML. A to si nepřejte vědět co se stane, když si takhle pošlete mail.

Přijde mi vtipný, jak se teď všechny hovory týkají zásadně toho jednoho měsíce teroru, který nás vysokoškoláky čeká. A taky je vtipný, jak se všichni předháněj kdo to má těžší než ten druhej. Ve vlaku pak vidíte lidi, který po půl roce flákání čtou skripta a dopisujou seminárky. Já teda nejsem jinej, nejlíp pracuju pod tlakem. Dneska v noci jsem se třeba vzbudil a hodinu nemoh usnout, protože jsem přemejšlel jak to všechno za ten měsíc a půl stihnu.

Stejně to všichni uděláte a v létě budete magistři a bakaláři, jenom já budu ten ňouma, co má po 4 letech jenom titul "maturant 2005". Začnu asi víc používat slova "kurva" a "doprdele".

Jak na nový rok...

2009-01-02T23:43:00.001+01:00

Hyperbobr's Annual Global Subjective Nonacademic Awards 2008

2008-12-28T23:23:00.011+01:00

Doba trapného ročního bilancování a dávání si nových předsevzetí je opět tu. A každej kdo říká, že se mu to nelíbí, pěkně kecá. Ani já tedy nezůstanu stranou a shrnu a vyznamenám ty nejlepší kulturní i nekulturní věci, akce, počiny a lidi.

Film
Nejlepší film
*Mezi zdmi
Film předkládající prostředí dnešní školy v neuvěřitelně realistické podobě a bez jakéhokoliv náznaku jednoduchého řešení.
*Až na krev
To je prostě nadpozemská filmařina a povinnost pro každého filmového fanouška. A Daniel Day-Lewis je prostě bůh.
*Karamazovi
Film postavený na hereckých výkonech a silném prostředí staré továrny ukázal, že i v roce 2008 se v Česku kvalitní film dá najít.

Nejhorší film
*Bathory
Mnicha na kolečkových bruslích si budu pamatovat dlouho.
*Svatba na bitevním poli
Slunce, seno, Napoleon.
*Nestyda
To pan Hřebejk už nestydou být začíná a pan Viewegh by si měl přečíst nějakou knihu o psaní filmových scénářů.

Speciální ocenění poroty
*Vicky Cristina Barcelona
Díky za další skvělý film, Woody.
*Juno
Oscarové překvapení, příjemná komedie, příjemná hudba.
*Prosíme přetočte
Jedinej režisér mající právo nosit přídavné jméno hravý je Michel Gondry.

Hudba
Nejlepší koncert
*Gogol Bordello, Colours of Ostrava, 13. 7. 2008
Propocený, pokopaný, poškrábaný, totálně unavený a nadšený. Takový je člověk který přežije kobercový nálet Eugena Hutze, i když je střízlivý a hustě prší.
*Roisin Murphy, Roxy, 24. 1. 2008
*Koop, Colours of Ostrava, 12. 7. 2008

Literatura
Umberto Eco forever!

Ostatní
Nejlepší dopravní prostředek
*Tramvaje číslo 26 a 12, které spojují všechná má pražská páteřní místa.

Nejhorší dopravní prostředek
*Páteční rychlík z Hlaváku, který je ve 3 hodiny vždy neuvěřitelně narvaný

Nejlepší chlastačka
*Vinný sklípek
*Unplugged koncert AZ Kvízu před Dřevákem a následný dojezd Za Vítrem.
*Zdolávání Lužnice za zpěvu nacistických písní s kolegou wotewřeným voknem.
*Mezigalaktické setkání.
*Rozlučka s bytem v Perunce.

Nejhorší chlastačky
*Klasika - vlastní narozky.
*Třídní sraz při kterém se nás moc nesrazilo.
*Zdolávání jezu Pilák.

Nejoriginálnější zážitky
*Celá cesta po Íránu.
*Udělání se na potoku Mrlina v chladném březnovém ránu.
*Jít v ubytovně v Bernu v noci na záchod, nevzít si klíče a ve slipech absolvovat cestu do recepce.
*Slavit vítězství v Lize mistrů v hospodě narvané fanoušky Chelsea.
*Dvě mandarinky v ulici Milady Horákové.
*Přespání v rozbořeném kravíně.
*Cesta vlakem Bozano - Verona - Milán - Turín.
*Spaní pod širákem v Klokočských jeskyních s teplotou hodně pod bodem mrazu.
*Švamborovi vymyšlené historky - nejvíc ta o posranym a poblitym horolezcovi.
*Bělehradská Pleskavica.
*Fotbalový chorál "Titulár, titulár, Parizan je šampión, fandí celá Serbija..."
*Bloudit s Vildou noční Sadskou a shánět flašku.
*Konkurz do AZ Kvízu.
*Být členem kotle hostů při zápase Litol - Polaban.
*Sedět v country hospodě a komunikovat s výčepem pomocí výtahu na pivo.
*Dostat v Géčku desítku a dokonce i Plzeň.
*Jezdit off-piste na kolmých svazích ve francouzských alpách.
*Výhra v mlžení v "Le Mirage".
*Svítící tučňáci před Sovovými mlýny.
*.....
*....
*...
*..
*.

Tak ať je za rok zas co bilancovat!

Mimořádný barokní objev v Lysé nad Labem

2008-12-28T12:13:00.001+01:00

Akademický sochař Jiří Adamec objevil při restauraci sochy svatého Františka z Assisi, umístěném na ohradní zdi kostela sv.Jana Křtitele v Lysé nad Labem podstatné znaky určující autorství této sochy. Lze celkem jednoznačně potvrdit domněnku teoretiků umění, že sochu sv. Františka z Assisi vytvořil sám Matyáš Bernard Braun. Toto zjištění otevírá nový prostor pro hodnocení a studie barokních soch v Lysé nad Labem a to především soch na ohradní zdi kostela sv.Jana Křtitele, kde je vysoká pravděpodobnost autorství velkého mistra vrcholného baroka Matyáše Bernarda Brauna, a to především u soch církevních světců a archanděla Michaela.

Dle akademického sochaře Adamce byla socha sv.Františka necitlivě restaurována a ze tří čtvrtin přetvořena již při restauraci za "první" republiky a další restaurace v 80.letech význam díla popřela a sochu vlastně trvale znehodnotila, aniž byl pochopen význam tohoto díla. V současné době bude proveden, po dalším očištění, důkladný rozbor díla a posouzení dalšího postupu při restauraci a případné nové alokaci. Z tohoto důvodu je možné, že socha bude uložena v depozitáři a bude nutné zajistit finanční prostředky na tvorbu kopie. Je tedy obecným námětem pro představitele města i pro nás občany, jak se k ochraně našeho barokního dědictví postavit. Domnívám se, že se o tyto umělecká díla našich předků musíme zcela zásadně postarat, protože dílem jednoho z největších světových sochařů vrcholného baroka Matyáše Bernarda Brauna se nemůže pochlubit jen tak někdo. Vyplývá tudíž úkol pro naši místní komunitu, jak vnímat a spravovat naše místní kulturní dědictví, a to nejen sochařská díla, ale například jak se podílet na budoucnosti našeho zámku po dokončení stavby nového domova důchodců. Jestliže rezignujeme na další rozvoj zámku, popřeme tím naší úctu k historii a veškeré teatrální oslavy šporkovské tradice zůstanou pouhým trapným mementem.

Závěrem chci upozornit, že objev autorství sochy sv.Františka, který bude muset být potvrzen dalšími teoretiky a historiky umění byl učiněn, možná symbolicky, při restauraci (sponzorované Výstavištěm Lysá nad Labem s.r.o.) v době vánočních svátků a lze jen poděkovat ak.soch.J.Adamcovi za pečlivost a vysokou odbornost kterou pracem na našem společném barokním dědictví věnuje.

Jiří Odcházel

Ježíšek byl analfabet

2008-12-25T00:46:00.004+01:00

Sice jsem si v minulosti dal tady taková předsevzetí, jakože "nebudu psát opilý", nebo "nebudu psát o hospodě". Dnešek je ale vyjímkou, protože chodil ježíšek. Někomu nadělil teleobjektiv a někomu vysavač, ale to není vůbec podstatný, ptž dneska je to o bloggerech.

Přijdu si takhle o vánocích do hospody a koho tam nevidím, svého oblíbeného bloggera, ke kterému zanedlouho přijde můj druhý oblíbený blogger (mongol a disparity). Zajímavé je, že jsme všichni z Lysé nad Labem a všichni jsme v jednu dobu bydleli ve stejný části Vinohrad. Přesto tyto dva pány neznám osobně a abych začínal na záchodě konverzaci typu "líbí se mi tvůj blog", na to jsem se fakt necejtil.

Abyste si nemysleli, že jsem nějaká bloggerská lama, tak jsem si dneska náhodou taky vyšperkoval své ego. Bývalý spoluhráč z florbalu, který mi mimochodem zrovna moc nenahrával (protože jsem byl fakt špatnej florbalista), mi dneska řekl, že na iDnes viděl v oblíbených článcích můj blog, takže ho jako četl a jako dobrý. Jsem rád že mojí neužitečnou aktivitu aspoň někdo ocení.

Jo a ještě byste asi chtěli vědět, co Ježíšek. Byl zas dost štědrej, přinesl mimojiné již zmiňovaný super objektiv a třeba ještě gramofón. Takže "já nezpívám, bohužel, naštěstí doma mám gramofón...", ale doufám, že mi nastálo přinesl i jeden dárek kterej už fakt dost potřebuju.

Toto je můj nejhorší vánoční dárek...

2008-12-21T22:16:00.004+01:00

using System;
using System.Collections.Generic;
using System.Linq;
using System.Text;
using System.IO;

namespace sit {

class port {
public string jmeno;
public int val;
public port zdroj;

public port(string _jmeno, int _val) {
jmeno = _jmeno;
val = _val;
}

port(string _jmeno) {
jmeno = _jmeno;
val = -1;
}

int nacti() { //nacte hodnotu rodicovskeho portu a vrati 1, pokud doslo ke zmene
int vrat = 0;
if (zdroj == null) return vrat;
if (zdroj.val != val) vrat = 1;
else vrat = 0;
val = zdroj.val;
return vrat;
}
}

class prototyp {
public string jmeno;
public string[] inputName;
public string[] outputName;
List pravidla;
int pocetVstupu;
int pocetVystupu;

public prototyp(string _jmeno, string[] _inputName, string[] _outputName, List _pravidla) {
jmeno = _jmeno;
inputName = _inputName;
outputName = _outputName;
pravidla = _pravidla;
pocetVstupu = inputName.GetLength(0);
pocetVystupu = outputName.GetLength(0);
//Console.WriteLine(pocetVystupu);
}

public int[] result(int[] i) {
//int [] o = new int[outputName.GetLength(0)];
int[] o = new int[pocetVystupu];

if (pravidla.Count > 0) {
foreach (int[] p in pravidla) {
if (porovnej(i, p)) {
for (int j = 0; j < pocetVystupu; ++j) {
o[j] = p[j + pocetVstupu];
}
return o;
}
}
}

for (int j = 0; j < pocetVstupu; ++j) {
if (i[j] == -1) {
for (int k = 0; k < pocetVystupu; ++k) {
o[k] = -1;
}
break;
}
}

return o;
}

public bool porovnej(int[] co, int[] vcem) {
//if (co[0] == vcem[0]) return true;
for (int i = 0; i < pocetVstupu; ++i) {
if (co[i] != vcem[i]) return false;
}
return true;
}
}

class composite {
public string jmeno;
public string[] inputs;
public string[] outputs;
public List gates;
public List connections;

public composite (string _jmeno, string[] _inputs, string[] _outputs, List _gates, List _connections){
jmeno = _jmeno;
inputs = _inputs;
outputs = _outputs;
gates = _gates;
connections = _connections;
}
}

class hradlo {
public string jmeno;
prototyp typ;
public List inputs;
public List outputs;

public hradlo (string _jmeno, prototyp _typ){
jmeno = _jmeno;
typ = _typ;
inputs = new List();
outputs = new List();

string[] vstupy = typ.inputName;
string[] vystupy = typ.outputName;

foreach (string s in vstupy){
inputs.Add(new port(jmeno + "." + s, -1));
}

foreach (string s in vystupy){
outputs.Add(new port(jmeno + "." + s, -1));
}
}

public bool zpracuj (){
bool zmena = false;
int[] pole = new int[inputs.Count];
int i = 0;
foreach (port p in inputs){
pole[i] = p.val;
++i;
}

int[] vyslPole = typ.result(pole);

i = 0;
foreach (port p in outputs){
if (p.val != vyslPole[i]) zmena = true;
p.val = vyslPole[i];
++i;
}

return zmena;
}

}

class network {
List Porty;
List Prototypy;
List SlozenaHradla;
List Hradla;
List Vstupy;
List Vystupy;
int pocetVstupu;
int pocetVystupu;

//parametry pro zpracovani popisu site
int cisloRadky = 0;
string zpracovani_typ = null;
string zpracovani_cast = null;
string zpracovani_jmeno = null;
List zpracovani_inputs = null;
List zpracovani_outputs = null;
List zpracovani_fce = null;

public network (string[] _vstupy, string[] _vystupy){
Porty = new List();
Prototypy = new List();
SlozenaHradla = new List();
Hradla = new List();
Vstupy = new List();
Vystupy = new List();
foreach (string s in _vstupy){ //zaradi vstupy do fronty
port p = new port (s, -1);
Vstupy.Add(p);
Porty.Add(p);
}
foreach (string s in _vystupy) { //zaradi vystupy do fronty
port p = new port(s, -1);
Vystupy.Add(p);
Porty.Add(p);
}
pocetVstupu = _vstupy.GetLength(0);
pocetVystupu = _vystupy.GetLength(0);
}

public network (string inputFileName){
Porty = new List();
Prototypy = new List();
SlozenaHradla = new List();
Hradla = new List();
Vstupy = new List();
Vystupy = new List();

StreamReader re = File.OpenText(inputFileName);
string line = null;

while ((line = re.ReadLine()) != null){
++cisloRadky;
zpracujRadek(line);
//Console.WriteLine(line);
}
//zpracujRadek("fdsfsd");
//zkontrolujParametr("Endsdads ");
//Console.WriteLine(vynechRadek(";rewr rew"));
}

void zpracujRadek(string line){
Exception duplicateException = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Duplicate.");
Exception missingKeywordException = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Missing keyword.");
Exception bindingException = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Binding rule broken.");
Exception syntaxException = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Syntax error.");

if (vynechRadek(line)) return; //zjisti, zda se jedna o vynechatelny radek
char [] sep = {' '};
string [] res = line.Split(sep);
long pocetParametru = res.LongLength;

for (int i = 0; i < pocetParametru; ++i) Console.Write("{0} ", res[i]);
Console.WriteLine();

if (line != "end"){
foreach (string s in res) zkontrolujParametr(s);
}

if (zpracovani_typ == null){
if (pocetParametru == 2){
if (res[0] == "gate"){
zpracovani_typ = "gate";
zpracovani_cast = "inputs";
if (ziskejPrototyp(res[1]) != null) throw (duplicateException);
zpracovani_jmeno = res[1];
zpracovani_fce = new List();
return;
}
}

if (line == "network"){
zpracovani_typ = "network";
zpracovani_cast = "inputs";
return;
}
}

if (zpracovani_typ == "gate"){
if (zpracovani_cast == "inputs"){
if (res[0] != "inputs") throw (missingKeywordException);
vlozInputy(res);
zpracovani_cast = "outputs";
return;
}
if (zpracovani_cast == "outputs"){
if (res[0] != "outputs") throw (missingKeywordException);
if (pocetParametru < 2) throw (syntaxException); //musi byt aspon jeden vystup
vlozOutputy(res);
zpracovani_cast = "end";
return;
}
if (zpracovani_cast == "end"){
if (line == "end"){
prototyp p = new prototyp(zpracovani_jmeno, zpracovani_inputs.ToArray(), zpracovani_outputs.ToArray(), null);
this.pridejPrototyp(p);

zpracovani_typ = null;
zpracovani_cast = null;
zpracovani_jmeno = null;
zpracovani_inputs = null;
zpracovani_outputs = null;
return;
}
//prechodova fce
if (pocetParametru != (zpracovani_inputs.Count + zpracovani_outputs.Count)) throw (syntaxException);
foreach (string s in res){
if (s != "0" && s != "1" && s != "?") throw (syntaxException);
}
int [] pravidlo = new int [pocetParametru];
for (int i = 0; i < pocetParametru; ++i){
if (res[i] == "1") pravidlo[i] = 1;
if (res[i] == "0") pravidlo[i] = 0;
if (res[i] == "?") pravidlo[i] = -1;
}
/*foreach (int i in pravidlo){
Console.Write("{0} ", i);
}
Console.WriteLine();*/

foreach (int[] x in zpracovani_fce){ //kontrola, zda prechodova funkce neni duplicitni
bool lisiSe = false;
for (int i = 0; i < zpracovani_inputs.Count; ++i){
if (pravidlo[i] != x[i]) lisiSe = true;
}
if (lisiSe == false) throw (duplicateException);
}

zpracovani_fce.Add(pravidlo);
return;
}
}

if (zpracovani_typ == "network") {
if (zpracovani_cast == "inputs") {
if (res[0] != "inputs") throw (missingKeywordException);
vlozInputyDoSite (res);
zpracovani_cast = "outputs";
return;
}
if (zpracovani_cast == "outputs") {
if (res[0] != "inputs") throw (missingKeywordException);
vlozInputyDoSite(res);
zpracovani_cast = "outputs";
return;
}
}

//throw (syntaxException);
}

void vlozInputyDoSite (string [] inp){
Exception duplicateException = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Duplicate.");
for (int i = 1; i < inp.Length; ++i) {
port p = new port(inp[i], -1);
foreach (port x in Porty){
if (x.jmeno == inp[i]) throw (duplicateException);
}
Porty.Add(p);
Vstupy.Add(p);
}
}

void vlozOutputy(string [] p){
Exception duplicateException = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Duplicate.");
zpracovani_outputs = new List();
for (int i = 1; i < p.Length; ++i) {
if (zpracovani_inputs.Contains(p[i])) throw (duplicateException);
}
for (int i = 1; i < p.Length; ++i) {
if (zpracovani_outputs.Contains(p[i])) throw (duplicateException);
zpracovani_outputs.Add(p[i]);
}
}

void vlozInputy(string [] p){
Exception duplicateException = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Duplicate.");
zpracovani_inputs = new List();
for (int i = 1; i < p.Length; ++i){
if (zpracovani_inputs.Contains(p[i])) throw (duplicateException);
zpracovani_inputs.Add(p[i]);
}
}

bool vynechRadek(string s){
if (s == "") return true;
if (s.Length > 0 && s[0] == ';') return true;
char [] sep = {' ', '\t'};
foreach (char c in s){
if (c != ' ' && c != '\t') return false;
}
return true;
}

void zkontrolujParametr(string s){
Exception e = new Exception("Line " + cisloRadky + ": Syntax error");
if (s.Length == 0) throw (e);
if (s.StartsWith("end")) throw (e);
if (s.Contains("->")) throw(e);
char [] sep = {' ', '\t', '.', ';'};
if (s.Split(sep).LongLength > 1) throw (e);
}

public bool nacteniHodnotPortu(){
bool zmena = false;
foreach (port p in Porty){
if (p.zdroj != null) {
if (p.zdroj.val != p.val) zmena = true;
p.val = p.zdroj.val;
}
}
return zmena;
}

public bool zpracujHradla(){
bool zmena = false;
foreach (hradlo h in Hradla){
if (h.zpracuj())
zmena = true;
}
return zmena;
}

public int inicializace (int[] p){
int i = 0;
foreach (port x in Vstupy){
x.val = p[i];
++i;
}
return 0;
}

public long zpracuj (){
bool hotovo = false;
long kroky = 0;

while (!hotovo){
hotovo = true;
if (nacteniHodnotPortu())
hotovo = false;
if (zpracujHradla())
hotovo = false;
++kroky;
//vypis();
}

Console.Write(kroky);
foreach (port p in Vystupy){
Console.Write(" {0}", p.val);
}
Console.WriteLine();
return kroky;
}

public int pridejPrototyp(prototyp P){
Prototypy.Add(P);
return 0;
}

public int pridejSlozeneHradlo(composite SH){
SlozenaHradla.Add(SH);
return 0;
}

public int pridejHradlo(string jmeno, string jmenoTypu){
hradlo h = new hradlo(jmeno, ziskejPrototyp(jmenoTypu));
Porty.AddRange(h.inputs);
Porty.AddRange(h.outputs);
Hradla.Add(h);
return 0;
}

public prototyp ziskejPrototyp (string jmeno){
foreach (prototyp p in Prototypy){
if (p.jmeno == jmeno) return p;
}
return null;

}

public port ziskejPort(string jmeno) {
foreach (port p in Porty) {
if (p.jmeno == jmeno) return p;
}
return null;
}

public int spojPorty(string jmenoCo, string jmenoKam){
port co = ziskejPort(jmenoCo);
port kam = ziskejPort(jmenoKam);
co.zdroj = kam;
return 0;
}

public void vypisPort(){
List p = Porty;
Console.WriteLine("Vypis porty:");
foreach (port x in p){
Console.Write("{0}({1}", x.jmeno, x.val);
if (x.zdroj != null) Console.Write(", {0}", x.zdroj.jmeno);
Console.Write(") ");
}
Console.WriteLine();
}

public void vypisPrototyp() {
List p = Prototypy;
Console.WriteLine("Vypis prototypy:");
foreach (prototyp x in p) {
Console.Write("{0} ", x.jmeno);
}
Console.WriteLine();
}

public void vypisHradlo() {
List h = Hradla;
Console.WriteLine("Vypis hradla:");
foreach (hradlo x in h) {
Console.Write("{0} ", x.jmeno);
}
Console.WriteLine();
}

public void vypisSlozeneHradlo(){
Console.WriteLine("Vypis slozena hradla:");
foreach (composite c in SlozenaHradla){
Console.Write("{0} ", c.jmeno);
}
Console.WriteLine();
}

public void vypis(){
vypisPort();
vypisPrototyp();
vypisHradlo();
vypisSlozeneHradlo();
}
}

class Program {

static int printPole(int[] p) {
foreach (int x in p) {
Console.Write("{0} ", x);
}
Console.WriteLine();
return 0;
}

static void Main(string[] args) {

/*string[] vstupy = {"a","b"};
string[] vystupy = {"c"};
network N = new network(vstupy, vystupy);

string[] inname = new string[] { "x", "y" };
string[] outname = new string[] { "o1" };
int[] p1 = { 1, 1, 1};
int[] p2 = { 1, 1, 0, 0, 1 };
List pravidla = new List();
pravidla.Add(p1);
//pravidla.Add(p2);

prototyp h = new prototyp("and", inname, outname, pravidla);

N.pridejPrototyp(h);
N.pridejHradlo("h", "and");
N.spojPorty("h.x", "a");
N.spojPorty("h.y", "b");
N.spojPorty("c", "h.o1");

composite C = new composite("AND", null, null, null, null);
N.pridejSlozeneHradlo(C);

int[] ini = {1,1};
N.inicializace(ini);
//N.nacteniHodnotPortu();
//N.zpracujHradla();
//N.nacteniHodnotPortu();
N.zpracuj();

N.vypis();*/

try {
network N = new network("C:\\temp\\hradlova_sit.txt");

//N.vypis();

}catch (Exception e){
Console.WriteLine(e.Message);
}

Console.ReadKey();
}
}
}

Příručky mladého pseudointelektuála

2008-12-20T17:25:00.002+01:00

Tata Bojs - Vozejček

2008-12-17T23:49:00.000+01:00

Hej holka, ty jsi docela dobrý kotě
jestli chceš do ráje, tak sedej já svezu tě!
To je moje nová kárá, místa je tu dost
na nic si s tebou nehraju, mám rád upřímnost

Objedeme celej svět a možná už se nevrátíme
Uvidíš co všechno my dva spolu ještě uvidíme

Jsem životem zklamanej a utíkám,
jestli se ti něchce klidně pojedu sám
Tohle město už me nebaví, změnu potřebuju
někde jinde, novej život, třeba s tebou namaluju

Svět se točí pro nás, když teď budem spolu
koupím ti u každý pumpy fantu, sprite nebo colu

Objedeme celej svět a možná už se nevrátíme
Uvidíš co všechno my dva spolu ještě uvidíme

Sexuální harašení a marketing

2008-12-16T15:42:00.002+01:00

Firmy co se snaží nalákat mladé lidi na své supercool výrobky to mají stále těžší. Dnes jim už nestačí, vyrobit jednu "hustou" televizní reklamu a nechat ji donekonečna rotovat ve vysílání. Na televizi už se totiž koukají jen posluchači Evy a Vaška, nebo požírači Prostenalů.

To že jsem vyloučená televizní cílová skupina jsem si uvědomil asi před týdnem, když mi příjemný večer na Primě popřál přípravek proti vaginální mykóze, který je dokonce volně k dostání. Je teda pravda, že na pořad "Hledá se táta" asi kouká zvýšený počet osob s tímto nepříjemným problémem. Ale takový ty hezký reklamy pro lidi bez problémů s prostatou a se schůdným hudebním vkusem aby člověk pohledal.

Marketingoví experti totiž dávno vědí, že televize je mrtvá, a jelikož si ještě nedokázali obsadit internet, zkouší přijít s ostřejší taktikou. Typické jsou takové ty smějící se paní, které postávají před každou frekventovanou stanicí pražského metra. Vloni mě dokonce jedna podobná chytla na Andělu za ruku a mlčky se mnou šla až do stanice. V mozku jsem prohledával všemožné seznamy lidí co znám, ale marně. Slečna mě totiž neznala, jen jsem se jí prý líbil. Dokonce tak moc, že se mě ptala, jakého mám operátora. Odříkal jsem tedy svou pohádku o spokojeném zákazníkovi a slečna šla lovit dál.

To že poměry přituhují, jsem poznal nedávno, když mě dvě puberťačky zastavili na Václaváku a naznačovaly dokonce jakési erotické návrhy pro tři. Bohužel si slečny to pokazily řečma o operátorech. To mi však přece jen dalo naději, že se dočkám doby, kdy budu nějaké krásné slečně sundávat podprsenku a uslyším: "Paušál, nebo kredit?" Tak by se měla testovat odolnost proti reklamě.

RealityBlog: Týden se nekoupu

2008-12-11T21:38:00.007+01:00

Jedna z mých oblíbených blogerek, Eva Pallotto, se rozhodla měsíc žít z životního minima. Reality věci jsou dost v oblibě. Já bohužel nemám žádnou manželku na výměnu a Brothera mám jenom mladšího, takže musím použít těžší kalibr - hygienu. Ano, mé tělo vidělo tekoucí vodu naposledy v neděli. Abych nebyl za totální prase - mé rozhodnutí ovlivnil nefunkční bojler, který nám majitel nechá milostivě vymněnit snad příští středu. Ale přejdu rovnou k celému dramatickému popisu situace.

DEN 0 - neděle 7. 12. 2008
Poslední sprcha. Dlouhá. Hlavu si meju dokonce dvakrát. Používám Adidas Shower Gel. Po vysprchování se důkladně otřu a nastříkám deodorantem. Připravuji se na tejden bez sprchy - balím čisté oblečení a deodorant. Čistím si zuby a jedu do Prahy.

DEN 1 - pondělí 8. 12. 2008
První ostrý den. Ráno si jen vyčistím zuby, nastříkám se deodorantem a učešu vlasy. Účes stále drží. Večer si znovu vyčistím zuby.

DEN 2 - úterý 9. 12. 2008
Druhý ostrý den. Ráno si jen vyčistím zuby, nastříkám se deodorantem a učešu vlasy. Účes stále drží. Večeře v zakouřené pizzerii. Večer si znovu vyčistím zuby. Účes drží ještě víc.

DEN 3 - středa 10. 12. 2008
Třetí ostrý den. Ráno si jen vyčistím zuby, nastříkám se deodorantem a učešu vlasy. Účes už drží opravdu hodně. Jdu do hospody a odmítám zbabělé nabídky na sprchovací návštěvu. Večer si znovu vyčistím zuby.

DEN 4 - čtvrtek 11. 12. 2008
Čtvrtý ostrý den. Ráno si jen vyčistím zuby, nastříkám se deodorantem a učešu vlasy. Účes drží. Večer se navečeřím a znovu si vyčistím zuby.

DEN 5 - pátek 12. 12. 2008
Nastane den D. Ano zítra se vysprchuji a Reality show skončí. Budu Vás informovat, jak to dopadlo. Vyhraje Vladko? Nebo Jan Tleskač?

Běs a Bezděs

2008-12-10T13:40:00.002+01:00

Prej sem už tejden nic nenapsal. Co se děje? Nejsem nemocnej? Zaneprázdněnej? Opilej? Zfetovanej? Zhulenej? Bez připojení k intenetu? Neumytej? Zfacebookovanej? Zemailovanej? Přeprogramovanej? Přejedenej? Zmrzlej? Bez lítačky? Bez vousů? Bez šály? Bez kulicha? Bez bezpečí? Bez bezu? Bez bezpečného bezu? Bez bezuzdně bezpečného bezu? Do bezu? Já tam za ní polezu? Co na to Jan Tleskač?

Homer Simpson - nejlepší hlášky a citáty

2008-12-03T09:20:00.003+01:00

Operátore! Potřebuji číslo na 911!

Barte, s 10 000 dolarama budeme milionáři. Můžeme si koupit všechny užitečný věci, třeba... lásku.

Jen proto, že mě to nezajímá, neznamená, že tomu nerozumím.

Normálně se nemodlím, ale jestli jsi tam nahoře, zachraň mě, Supermane.

Synu, jestli ve svém životě opravdu něco chceš, musíš pro to taky něco udělat. Teď ticho! Budou losovat loterii.

Dobře, je jedna ráno. Půjdu radši domů a strávím pěkný čas se svými dětmi.

Koblihy. Je snad něco co nedokáží?

Víte chlapci, nukleární reaktor není jako žena. Stačí si přečíst návod a mačkat správná tlačítka.

Lízo, když se ti nelíbí tvoje práce, nezačneš stávkovat. Chodíš do ní každý den a děláš ji opravdu špatně. To je americký styl.

Odpovědi na životní problémy nejsou na dně lahve, jsou v televizi!

Synu, když se účastníš sportovních událostí, není to o tom, kdo vyhraje, nebo prohraje, ale jak se opít.

(při setkání s mimozemšťany) Prosím, nejezte mě! Mám ženu a děti! Snězte je!

Na co potřebujeme psychiatry? Víme, že jsou naše děti cvoci.

Mám nejlepší den svého života a za vše vděčím tomu, že jsem nešel do kostela.

Nejsem špatný chlap. Tvrdě pracuju a mám rád své děti. Tak proč bych měl půl neděle poslouchat, že přijdu do pekla.

Vyhnout se účasti v soudní porotě je jednoduché. Stačí říct, že jsi zaujatý proti všem rasám.

Staří lidé nepotřebují společnost. Měli by být izolováni a studováni, aby mohlo být rozhodnuto, které jejich živiny mohou být vyjmuty pro náš vlastní užitek.

Jak by mě vzdělání mohlo udělat chytřejším? Vždy, když se naučím něco nového, dostane se něco jiného pryč z mozku. Pamatuješ jak jsem dělal ten kurz domácí výroby vína a zapomněl řídit?

Televize. Učitelka, matka a tajná milenka.

Zabít mého šéfa? Zasloužím si snad žít americký sen?

Otče, udělal jsi mnoho skvělých věcí, ale nyní jsi velmi starý a staří lidé jsou neužiteční.

Ale Márč, co když jsme si vybrali špatné náboženství? To pak každý týden štveme boha víc a víc.

Myslím, že Smithers mě vybral kvůli mým motivační schopnostem. Každý říká, že když jsem na blízku, musí pracovat mnohem víc.

Pivo: důvod a řešení všech životních problémů.

Nejsem ve stavu, abych mohl řídit... počkat! Neměl bych se poslouchat, když jsem opilý!

Smrdí mi z podpaždí a nosím Prestige

2008-12-01T16:42:00.003+01:00

Dnes jsem dostal zadarmo výtisk nějakého dalšího studentskýho časopisu co opět skončí asi tak po třech číslech. A světe div se, opět se tam opírali o nás, matfyzáky. Je to už takový hezký kolorit - na každém studentském webu, nebo studentském časopise je nějaký ten článek o těch divných matfyzácích (případně FELácích). Tento například tvrdil, že je na mé fakultě v módě nosit kožené ledvinky, nebo boty značky Prestige.

Abych to uvedl na pravou míru - je to většinou pravda. Můj oblíbený učitel na algoritmy je opravdu věrným zákazníkem firmy Prestige, chodí s mírně mastnými vlasy a plnovous má opravdu dlouhý. Ovšem tento pán je také kupříkladu vítězem nejprestižnější (má na ty Prestige teda nárok) programátorské celosvětové soutěže, ve které jeho tým porazil také borce z MIT a když vám kontroluje písemku rychlostí kompilátoru, bude nějaká image to poslední, co Vás bude zajímat.

Takže milí kolegové z práv a ekonomek, chápu že vaše studium je tak náročné, že musíte pořád jenom chlastat a pak to popisovat v různých časopisech. Až ale teď ve svém prohlížeči kliknete na kterékoliv tlačítko, věřte že jeho funkci nejspíš naprogramoval člověk, který by u módní policie totálně propadnul. I Aštar Šeran říká, že programátoři ovládají celý tento svět.

PS: Dva počítače ode mne sedí holka, co má místo sponky ve vlasech přidělaný procesor - hustý :-)

Deerhoof aneb jak (ne)přijít o koncert roku

2008-11-29T20:42:00.003+01:00

Zrovna předevčírem jsem přemejšlel, jaký byl nejlepší koncert, co jsem letos navštívil. Dnes jsem však dostal narazil na zprávu při které mě spadla čelist a pořadí budu muset možná pozmněnit:

Geniální diletanti Deerhoof letos vydali na Kill Rock Stars vynikající desku "Offend Maggie", kterou jen potvrdili svoji výjimečnou pozici na současný scéně. Tahle kapela se nezastaví před ničím a její ikonoklastickej přístup k muzice je stejně neodolatelnej jako nebezpečnej. Deerhoof se při dekonstrukci rocku občas dostanou k hravejm melodiím, občas vás proženou hlukovou spirálou. Na jejich zvuku už na první poslech fascinuje absolutní svoboda, s kterou se pouštějí do dalších a dalších krkolomnejch dobrodružství. Pověstnej souboj nejhlasitějšího bubeníka na světě s nejtišší zpěvačkou planety máte poprvý možnost vidět i v Praze. Předkapelou Deerhoof budou OTK, protože - co si budeme nalhávat - tenhle rok byl ve znamení "Okolo" a OTK nehráli v Praze dlouho žádnej pořádnej koncert. A vánoční spojení geniálních diletantů s diletantskejma géniema musí fungovat... Večer otevře projekt Core Of The Coalman.

POZOR! Tenhle koncert je na výslovný přání Deerhoof STRIKTNĚ NEKUŘÁCKEJ!!!

Celé to má jednu velkou chybu na kráse, totiž časový konflikt s Intergalaktickou party, která se koná taktéž 19. prosince a tři mě blízcí lidi tam slaví narozky. Tadyto bude složitý rozhodování a tak nebo onak mne to bude mrzet. Třeba dneska je sobota a neděje se vůbec nic (rozsvicování stromku mne fakt nenalákalo), nikdo mě ani nepřemlouvá abych šel na pivo - mám to ale nešťastnej život :-)

2008-11-26T13:39:00.001+01:00

"Kvůli finanční krizi navrhují odbory přerušit schvalování vládních reforem"

Ještě že ty odborářské ekonomy máme. Kdo jiný by pak říkal, co se nemá dělat - když něco nefunguje, neměnit to.

Hm... to bylo zajímavé

2008-11-25T10:49:00.002+01:00

Tak se mi po čtyřech letech poštěstilo vidět a slyšet už skoro legendární kapelu Hm... A to rovnou na křtu jejich třetí desky. Je vidět, že i nový kusy jsou pořád stejně dobrý (to "stejně" neberte jako negativum) a stále musím žasnout nad těmi úchvatnými skladatelskými, pěveckými a multiinstrumentálními výkony. Bohužel asi začínám stárnout a čím dál víc mě znervózňujou situace "kilometrová fronta na šatnu", nebo "nedýchatelný vzduch v přeplněném sále". Taky ty lidi, kteří svojí partnerskou krizi řeší uprostřed akustické tiché písně bych nejradši praštil půllitrem do hlavy.

No nic, budu muset chodit na punkový, nebo rockový koncerty. Ty maj výhodu taky v tom, že se tam nenacházej pseudointelektuální skalní fanynky, které se chichotaj každému přednesenému slovu, nebo každé minimálně změněné aranži. Neříkám, že Hm... nejsou vtipný, ale aby mě rozesmáli každejch deset vteřin, tak to zas ne.

Asi si umřu (Marek Doubrava)

Asi si uříznu ruku
abych věděl, že jsem to já
asi si utrhnu nohu
abych věděl jistě, že mám ještě jednu

asi si rozškrábu kůži na obličeji
aby ze mě taky jednou něco crčelo
asi si zavolám sanitku
aby se konečně někdo o mě staral
někdo o mě zajímal,
někdo mě chápal,
někdo mě měl rád

asi si umřu

aby se konečně někdo o mě staral
aby už konečně někdo měl mě rád
dřív než ta moje ubohá dušička umře
aby to všichni věděli, že jsem ten chudáček,
co na něj zapomněli

asi si umřu

Zrcadlovky bez zrcadel

2008-11-24T16:13:00.003+01:00

A je to tady, převratná a revoluční věc - Panasonic vyvinul zrcadlovku bez zrcadla. Tento revoluční námět mě fascinoval dnes ráno (nebo spíše v poledne, protože jsem lehce zaspal) celou cestu z Vltavský na Pavlák a zkoušel jsem si představit mikrovlnku bez mikrovln, počítač bez procesoru, nebo metro bez revizorů. Naštěstí mám lítačku, takže Vás ochudim o nějakou tu pointu a když nad tím ještě tak přemýšlím, tak třeba v takovejch lednicích už dnes taky moc lidí led nemá. Chvála pokroku.

Tak sme tady

2008-11-22T22:40:00.003+01:00

Je sobota večer a já ji trávim po delší době doma. Abyste věděli, že v těchto nemnoha chvílích, kdy jsem doma, žiju kulturně, chci se o nějaký ten kulturní zážitek podělit. Chtěl jsem Vám říct něco o novém Bondovi, nebo sem hodit jednu moderně převyprávěnou pohádku O červené karkulce od Umberta Eca, nebo moji oblíbenou pasáž z Tracyho tygra, ovšem je podzim (i když zrovna dneska to moc nevypadá), takže vyhrála taková lehce melancholická píseň od Bloc Party, která by snadno kandidovala na místo v soundtracku mého dosavadního života.

"So Here We Are"

I caught a glimpse, but its been forgotten
So here we are again
I made a vow, to carry you home... home

I really tried to do what you wanted
It all went wrong again

I made a vow, to carry you home
If you fall sick, if you pass out

I figured it out, I can see again

Psychosociovševědi

2008-11-19T15:50:00.002+01:00

Brácha byl dnes v pedagogicko-psychologické poradně. Měl nakreslit strom. Nakreslil ho se smějícím se xichtem a ušima, z čehož slečna poradkyně usoudila, že je recesista a je možná citově nevyzrálý. To by prý mohl vysvětlit fakt, že je z venkova. Lidé v Praze prý dozrávají dříve.

Miluju tadyty psychosociology, kteří jsou jakoukoliv blbost během okamžiku schopní ohromně zgeneralizovat a podat o ní pětiminutovou přednášku. Zejména, když je přítomna televize. Výsledkem pak je, že si dnešní dříve narození lidé myslí, že z dnešní mládeže vyrostou samí psychopati, alkoholici, sexuální maniaci a počítačoví šílenci.

Taky hezký příklad generalizace.

Motešakeram

2008-11-18T10:57:00.002+01:00

Mám za sebou dosti hektický víkend a toto bude taková děkovačka. Celou sobotu jsem (samozřejmě úplně na poslední chvíli) dokončoval svou výstavu fotek. Kdybyste viděli, jak nervózní jsem byl, asi byste mě nepoznali. Takže díky Šárce, Lucce a jejímu klukovi, že mi pomohli s přiděláváním rámečků - moje rozklepané ruce se do hlaviček hřebíčků nějak nechtěly trefit. Pak taky díky všem co dorazili na samotnou vernisáž - nebudu předstírat, že když Vás celý někdo poplácává po ramenech a chválí, že to nedělá vlastnímu egu dobře.

Díky taky všem co dorazili na nedělní akci. Jediný člověk, kterému neděkuji je místní správce, který měl asi podezření, že na moštárně chystáme nějaký sraz neofašistů. Neustále v předstihu vyhrožoval zavoláním policajtů, ale mě nejvíc naštval, když mi začal nadávat, že jsem blbej, když se na betonovou příjezdovou cestu snažím za deště položit hořící pohřební svíčku - "Někdo do toho kopne, chytne ten strom a všechno tady shoří." Nejhorší je, když má nad Vámi moc blbec. Jinak ještě díky Vildovi za to, že i když jsem ho nechal zaplatit vstupné, byl celej večer se mnou na baru. A poslední díky všem lidem, co se tam ožrali a dávali dobrý dýška, takže akce mohla skončit krásně na nule.

O poctě k 17. listopadu se dozvíte příště, ptž musim na přednášku.

2008-11-15T09:42:00.001+01:00

Uživatel Vykoupilova přidal komentář k videu AZ Kvíz, Silvestr 2007:
Co to je za sračku?
Chcete-li na tento komentář odpovědět, navštivte stránku s komentáři.