pondělí, 19. října 2009

Pošta pro tebe

Milí zlatí,
já vím že je podzim a tak, ale přece nemusíte být všichni nasraný, depresivní, nemusíte si holit hlavy, nemusíte vzpomínat na své zemřelé příbuzné, nemusíte se upíjet, nemusíte těhotnět (nebo možná jo), nemusíte hledat smysly života, nemusíte se chtít dát k armádě, nemusíte si kupovat nejdražší chlast, nemusíte vstupovat k městské policii, nemusíte chlastat na nemocná játra, nemusíte se přestávat učit sanskrt, nemusíte odjet do Šanghaje, nemusí vám krvácet hlava, nemusíte nikoho žádat o ruku, nemusíte si nikoho brát, nemusíte psát Michalu Vieweghovi...



Uvědomte si, že ty Vaše problémy jsou úplně v pohodě s tím co čeká třeba tadyty afarské holky na obrázku - tak za rok, za dva si někoho vezmou, za deset let budou mít za sebou tak 3-4 porody, nějaký to znásilnění a když budou mít hodně štěstí, tak se dožijou i padesáti let.

A pokud hledáte smysl života, napovím vám příště metodou jednoho moudrého mistra zen buddhismu, který s sebou stále nosí těžkou dřevěnou hůl. A když se tohoto moudrého guru někdo náhodou zeptá na smysl života, tak tento mistr vezme tu svou těžkou dřevěnou hůl a tazatele silnou ranou praští přes nohy ža padne k zemi.

Toť vše,
Váš rozmazlený a sobecký pošťák Ondra

----------

Upozornění: Osoby v tomto příspěvku jsou čistě nenáhodné. Pokud by se čirou náhodou stalo, že poznáváte osobu, nebo příběh obsažený v příspěvku, tak vězte, že to není čirá náhoda, ale přesně ta osoba kterou myslíte.

8 komentářů:

Alžbětka řekl(a)...

ty jsi ale tele telecí, viď...

Ondra řekl(a)...

No furt lepsi nez tele kureci :-)

Alžbětka řekl(a)...

tele kuřecí nic není, abys věděl. tele kuřecí je něco jako holčička Ondra, to přece taky nejde! ... no i když...:P

w.w.m-w řekl(a)...

antidepresivní chybička

Milý zhýčkaný zaměstnanče, instituce, která ztratila ze své prestiže,

zpochybnit svět je strašně jednoduché, stejně jako zpochybnit Tebe nebo alespoň Tvá tvrzení.
Ony totiž ty afarské holky na obrázku třeba počítají s tím, že si tak za rok, za dva někoho vezmou, za deset let budou mít za sebou tak 3-4 porody, nějaký to znásilnění a budou rády, že pořád mohou chodit, třeba i jednou nohou, po zemi, 2 z nich jsou s tím možná smířené a 3. se na to může těšit.

Milý zlatý, můžeme být všichni nasraní, depresivní, můžem si oholit hlavu, zavzpomínat na lidi, co s námi byli a nejsou, můžem se propíjet k smrti nebo alespoň k 1. pobytu na záchytce, těhotnět můžem nejen outěžky, plody lásky, stačí přeci zážitky, na smysl života, lze dle Tvého názoru rezignovat, podobně jako jej lze nepřestat hledat. Armáda, nejdražší chlast, městská ['polís], drinky na nemocná játra, neznalost sánskrtu, výlet (útěk) do Šanghaje, krev na hlavě i krvácející hlava, žádost o ruku, brání si kdečeho, kdekoho, dopis Míšovi, ... Můžem to vše třeba z radosti.

Mimochodem čím definuješ podzim? Datem v kalendáři? Stavem atmosféry? Pocitem?

wotvírák.w.m-w

PS: Kdyby to za to nestálo, nemělo by smysl se k tomu vyjadřovat.

PPS: Poslední, kterou jsem požádal o ruku, byla Jana a zatím nevím, jak to dopadne.

w.w.m-w řekl(a)...

před výrazem "brání" jsem chtěl upřednostnit "braní":

... žádost o ruku, braní si kdečeho, kdekoho, dopis Míšovi, ...

Ondra řekl(a)...

ad PPS: a jak to dopadlo?

život je o zážitcích, ale když zrovna žádnej není, tak není důvod být depresivní. Tento článek měl odrazit můj stav nasrání nad některými pocity mých přátel. Někdo se bohužel viděl v částech příspěvku, kde jsem ho já neviděl. Prostě život je takovej a jinej nebude, dokud mý tělo platnosti nepozbude a nazdar nasrat, jdu si sníst svou studenou šunkovou pizzu.

Anonymní řekl(a)...

nechtěl jsem tenhle článek komentovat, protože jsem nepochytil jeho smysl. po týhle diskuzi je mi to o trošku jasnější, takže to zkusím:)))

osoby, o kterejch píšeš, jsem v textu poznal. ovšem u skoro žádný z nich nevěřím, že jejich chování je odrazem depresivních nálad.

například pan M. ukázal v poslední době poctivý kus volnomyšlenkářství, které mu je vlastní, prostě si řekl, že zapadat do konceptu společnosti není nezbytně nutné. žádná deprese, je to jen neochota plnit svou aktuální sociální roli ... ať se s tím okolí pana M. popere podle svýho:))

tak si říkám, jestli ta depresivní nálada není spíš na tvý straně? je šanghaj výlet, nebo únik?

R.

Ondra řekl(a)...

Šanghaj určitě není žádnej únik, je to jenom běžnej vylepšenej Erasmus :-) A v jednu chvíli mi fakt přišlo že celé mé okolí trpí nějakým problémem, ale zdá se že už se všechno vrací do pohodovejch kolejí - a tak to má být a už bych se v tom nešťoural :-)