Prázdniny jsou tady

Udělal jsem zkoušku z Automatů, odeslal do Londýna koncept své bakalářky a můžu se na dva týdny ponořit do festivalově/prázdninové atmosféry - Laco Deczi, Hadouken!, Arctic Monkeys, The Kooks, Gogol Bordello, Placebo, Bloc Party, Underworld, Tata Bojs & Ahn Trio, Asian Dub Foundation, Nohavica, David Byrne, Maceo Parker....... BYEBYE

Ty vogo - tolik povedených zážitků za jeden den, to asi neusnu :-)

Fotodeníček

Pražská muzejní noc 2009
Miliarda lidí v ulicích, narvané speciální autobusy a fronty do muzeí, která jsou zdarma otevřená do jedné hodiny - opravdu chvályhodná myšlenka.

Výstava Orbis pictus v Ekotechnickém muzeu. Krásné prostředí bývalé čističky s cihlovými klenutými stropy a zrekonstruovanými stroji. Atmosféra jak z Half Lifu, dunivé zvuky a expozice založena na různých fyzikálních klamech a umělecké invenci. Rozesmáté tváře všech návštěvníků.



Vysoká Škola Umělecko-průmyslová

Moje žrádlo

Pravá chuť Itálie :-)

Vožírák, teda vlastně Votvírák


Za pozornost stála zejména kapela Debill Heads a refrén jejich největší hitovky:
Moje stará vystrč píču
Hasiči jedou!
Jestliže tě nevojedou
Tak tě přejedou!

No comment :-(

Íránské povolební nepokoje získaly svůj symbol:

Man power

So many girls around me, so many babytalks around me, so many pregnancytalks around me... Kluci kde sté? Kde jsou ty lidi s kterejma se můžu bavit o fotbale, pivu a hloubce dámských výstřihů?

David Livingstone hadr

V životě mě jediná kniha dokázala dostat do úplného tranzu. Několik hodin denně jsem nevnímal a byl jsem naprosto pohlcen dějem. Kdo tohle nezažil, nepochopí, ale já jsem fakt nevnímal že na mě někdo mluví. Bylo mi asi deset let a četl jsem knihu Julese Vernea "Pět neděl v balónu" o přeletu Afriky z východu na západ v balónu. Nejhustší bylo, jak jim došlo palivo a voda v tý poušti a úplně na poslední chvíli objevili oázu. Fakt bomba - nedejchal jsem, neslyšel jsem, neviděl jsem, oněměl jsem. Pořád toto chovám jako jeden z největších zážitků svého života a příspěvek k tomu, že mě čtení v mých mladých letech začalo hodně bavit. A nic podobně zničujícího jsem už moc nezažil.

No a v létě jedu do Ethiopie a zrovna před hodinou jsem se tam začal úplně strašně těšit. Uvidím jezero Tana, prameny Bílého Nilu. Prameny Bílého Nilu, prameny Bílého Nilu, prameny Bílého Nilu... já se tak těšim.

PS: Jo a kdyby mi nějaký hnidopich chtěl namítnout, že v té zmiňované knize přes Etiopii vůbec neletěli, tak má sice pravdu, ale taky mi může víte co.

Klarinet

Kde jsou ty časy kdy jsem nástroj jménem klarinet uchovával v paměti pod složkou "nuda". Kde jsou ty časy kdy jsem se chodil místo na klarinet hodinku flákat do lysského parku. Poslední roky jsem ale zase vzal klarinet na milost alespoň během vánočního přehrávání koled a poslední Vánoce jsem ho vzal na milost úplně. Fakt je to zábava - můžete si zahrát co chcete. Jedinou nevýhodu představují ne vždy pozitivní reakce sousedů a spolubydlících :-)

Takže tady mastím Dvořáka, Mr. Scruffa a Nicola Conteho a chystám se dobýt svou hudbou svět. Takhle nějak to hraju:



PS: Chtělo by to ještě sehnat ten orchestr.